Warning: trim() expects parameter 1 to be string, array given in /data/web/virtuals/119638/virtual/www/wp-content/plugins/the-events-calendar/src/Tribe/Main.php on line 2451
Otevřený dopis předsedovi vlády v demisi z 15.5.2018 – Kocouří cviky

 
Načítám Akce

« All Akce

Otevřený dopis předsedovi vlády v demisi z 15.5.2018

31.1.2019

Zde si můžete přečíst či stáhnout Otevřený dopis premiéru v demisi Andreji Babišovi z 15. května 2018.

Obsah

Otevřený AB DNES

Proč stojí za to se s ním seznámit?

Víte snad,

  • že navzdory proklamacím o individuální svobodě existuje v naší zemi systém perzekuce lidí, kteří mají vlastní názory?
  • že tento systém patří mezi utakované skutečnosti a jak funguje?
  • že důvodem perzekuce může být něco tak samozřejmého jako přání, aby Evropská unie fungovala jako demokratický útvar, Česká republika v ní měla rovnoprávné  postavení a občané mohli spolurozhodovat účinně o svém životě?

Nebo vám snad nevrtá hlavou, proč tomu tak není, proč studenou válku vystřídal střet civilizací a proč občané vyspělých zemích lavírují na pokraji  občanské války, ačkoli lidé se nikdy neměli tak dobře jako nyní?

To vše plně vysvětluje až evoluční pohled na lidskou společnost. V Otevřeném dopise Andreji Babišovi najdete tedy

  • historicky první vysvětlení původu člověka jako svébytného druhu živého organismu.

Dozvíte se,

  • že existují tři druhy současných lidí  – Homo naturalis, Homo amoralis a Sapiens²;
  • že dění v lidském světě se od počátku vzniku lidského druhu nese ve znamení boje o lidskou evoluční perspektivu;
  • že pouze Homo naturalis má potenciál dosáhnout plné druhové vyvinutosti a pokročit do další etapy evoluce;
  • že zbylé dva druhy tuto schopnost nemají, a proto se snaží zabránit Homo naturalis v dalšéím vývoji snaží a vše evolučně vzniklé v člověku zničit;
  • že prostředkem k tomu je vyvedení lidské evoluce do oblasti technologie a přeměna člověka v bytost řízenou superpočítačem tak, aby byli naprosto předvídatelní a dokonale ovladatelní;
  • že se hledá způsob, jak v masivním měřítku lidi geneticky modifikovat a že takto pozměnění lidé by již nemohli mít vlastní děti, a kdyby snad i ano, že by jim neměli co předat, neboť unikátní lidský mozek má být převeden na počítačové algoritmy;
  • že takto změněná bytost by ztratila schopnost cítit a samostnatně myslet a stala by se dokonale ovladatelným živým strojem, pokud ovšem ve světě uměle vytvořených bytostí, které nepotřebují potravu, byl vůbec byl zájem udržovat takové bytosti při životě.

Otevřený dopis není však apokalyptickou vizí. Ukazuje, že současné evolučně-společenské dilema má řešení:

  • za prvé v tom, že je možné, aby všechny tři existující druhy šly evolucí společně dál, čímž by odpadl důvod pro zápolení o vítězství ve střetu civilizací;
  • za druhé předkládá návrh hospodářskospolečenské reformy, která – řečeno slovy J.A.Komenského – vrátí lidem vládu věcí svých do vlastních rukou“; moc peněz nad lidmi vyvažuje totiž možností rozhodovat se při nákupech podle dvojí ceny: tržní na straně jedné a ceny vztažené k emisní náročnosti každého výrobku. Nejedná se o nic jiného, než že emisní kvóty, přidělované dnes podle Kjótského protokolu jednotlivým státům, by podle tohoto návrhu byly celosvětově převedeny na hlavu. Ekonomický systém, založený na trvalém růstu a konzumu pro konzum, který žene moderní společnost do ekologické a humanitární katastrofy, by se tím vrátil k hledisku potřeb a toho, co je pro člověka důležité a má smysl za to  utrácet. Do minulosti by se tím propadla i představa globální nadvlády prostřednictvím moderní techniky. Návrh předpokládá demontáž přebujelého státu a nahrazení systému formálně demokratického vládnutí systém lokálně budované hospodářské demokracie, v níž by lidé měli prostředky na to, aby se mohli domlouvat a rozhodovat podle toho, co mají před očima a bezprostředně se týká jich samých; 
  • za třetí ukazuje, v čem konkrétně spočívají evoluční úkoly lidského druhu a jak jich lze dosáhnout.  

Současný stav lidského světa není výsledkem samovolného vývoje, ale záměrného působení jedinců, kteří věří, že se mohou stát božskými bytostmi.  O jejich představách a cílech vypovídá kniha Yuvala Noaha Harariho, profesora na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, HOMO DEUS – stručné dějiny zítřka. Ve své předchozí knize SAPIENS – s podtitulem úchvatný i úděsný příběh lidstva  resp. od zvířete k božskému jedinci, podává tento autor vysvětlení lidské evoluce z pohledu Homo amoralis (v knize Homo sapiens). Za počátek lidské evoluce se zde považuje kognitivní revoluce, jíž tento druh prošel v době před 70.000 lety, kdy teprve si uvědomil, že již není zvíře, ale myslící bytost.  Oním úděsným má být vývoj, který zahájil Homo naturalis řádově před desítkami miliónů let v souvislosti se vznikem primátů, své lidství si uvědomil před odchodem z tropického pralesa před 5 – 6 milióny let a dovedl ho na úroveň starověkých civilizací, kdy do vývoje lidstva výrazně zasáhl Sapiens².

Tento vývoj má každý člověk původu Homo naturalis zakotven ve svých genech. Jednak v podobě svědomí, povědomí o lidských hodnotách, smyslu pro morální jednání, bytostné potřeby svého přijetí jinými lidmi a uplatnění mezi nimi a dále v podobě souhrnu toho všeho – své lidské duše.  Její existence je dnes vědou zpochybňována, protože ji nelze experimentálně  zkoumat, a tudíž s ní přímo manipulovat. Proto je obtížné říci, co duše vlastně je.  Já sama ji definuji jako nezničitelné vědomí průběhu, významu a hodnoty svého jedinečného života.  S tímto vědomím člověk umírá a odchází do druhé – posmrtné fáze své existence. Otázkou pro budoucnost je tedy to, jaké jsou možnosti užšího propojení těchto dvou dimenzí lidské existence a jejich zřejmě již společná cesta k dimenzi třetí – kosmické.  Dimenzi, pro jejíž rozvoj není třeba vesmírných korábů, ale právě a pouze vědomí smyslu své existence jako příslušníka lidského druhu. Nezáviďme proto těm, kdo se upínají k myšlence věčného mládí a bezsmrtnosti. Předpokládá se, že těm, kteří na  to budou mít, budou moci být již do roku 2050 zavedeni do organismu nano-roboti, kteří budou ničit všechny druhy choroboplodných zárodků  či nahrazovat funkci odumřelých buněk, takže budou žít stovky let. Počítají s tím, že jejich mozek bude napojen na centrální super počítač a veškerév něm shrmážděné vědění, takže se opájejí myšlenkou, že ppkud nebudou přímo božskými bytostmi, tak přinejmenším nadlidmi, kteří všechny ostatní lidi – nově podlidi – nechají daleko za sebou. Jak by jim tito borci asi vládli, zvláště když takřka veškerou práci mají v budoucnosti zastat roboti?

Ti obyčejní v tom nemají zdánlivě žádnou šanci. Vyjma snad toho, kdyby se tím nenechali vyvést z míry a žili si dál po svém. Bezsmrtnost je možná prima, ale smrt má také něco do sebe. Je totiž právě tím, co dává smysl tomu mít děti a co člověku umožňuje vracet se do života, aby – za jiných podmínek – se stále znovu pokoušel duševně povyrůst. Duše je mimořádně zajímavý multiplikátor lidské existence a dává smysl tomu, jak člověk prožije svůj život.  Není proto divu, že projektanti postmoderního světa ji chtějí v lidech zničit – přesněji řečeno je přesvědčit, že nic jako duše neexistuje a že je vlastně úplně jedno, co vědí o životě a jak žijí.  Onen superpočítač by je řídil za pomoci algoritmů odvozených z nervových procesů  v mozku. Podněcoval by jejich chování tak, aby to vyhovalo ekonomickým a jiným zájmům oněch supermanů . Kdo si nedovede úplně představit, co by to znamenalo, stačí, když si vzpomene na klasické Pavlovovy pokusy s reflexním podmiňováním chování slintajících psů. Ani lidský organismus nefunguje jinak než na reflexní bázi, přesto se mi nechce věřit, že jako bytost schopná racionálně uvažovat by byl ochoten klesnout na úroveń  dokonale čitelného, v zásadě nesvéprávného živočicha.  

V okamžiku, kdy lidé o sobě vědí, čemu jako druh vděčí za svůj vznik, co znamená být člověkem a  v čem spočívá lidství, a rovněž to, že jako druh se mohou dále rozvíjet, není nač  čekat a podobně, jako tomu bylo na počátku lidské evoluce, je na nich, aby vzali  osud do vlastních rukou a začali jednat.    

Z těchto důvodů jsem ty z ústavních činitelů, jimž jsem Otevřený dopis Andreji Babišovi z 15. května 2018 zaslala na vědomí – prezidenta České republiky, předsedy obou komor Parlamentu České republiky, předsedy všech parlamentních politických stran a pana Pavla Teličku, místopředsedu Evropského parlamentu, pozvala na 22. června na setkání, aby zde sdělili svůj názor na to, jak by se objev evoluční historie lidského druhu měl promítnout do současné politiky. To setkání bylo otevřené i občanům, kteří se seznámili s tímto Otevřeným dopisem a chtěli si na tomto setkání udělat obrázek o tom, nakolik se mohou spolehnout na své politiky, že je v budoucnosti povedou tou pro člověka jedině správnou, evolučně perpsektivní a lidsky důstojnou cestou.

O záštitu nad tímto setkáním jsem požádala prezidenta naší republiky, protože jsem ho považovala  za jednoho z nejprozíravějších současných českých politiků. Zdálo se mi to smysluplné i proto, že jako člověk, který sám zasvětil část života hledání ekonomicky průchodného modelu humánní lidské společnosti, bude mít pan prezident pochopení pro výsledek práce toho, kdo za jiných okolností než on  se pokusil o totéž.  Věřila jsem, že jako ekonom a zkušený politik bude umět využít svých životních zkušeností, mimořádných znalostí a řečnických schopností k tomu, aby zhodnotil význam onoho otevřeného dopisu, navrhl, co a jak  z něj vyvodit pro společenskou praxi a svojí výřečností přesvědčil zúčastněné politiky, aby zanechali žabomyších válek a utvořili vládu národní jednoty, která by na domácí, evropské a mezinárodní půdě zahájila etapu rehumanizace lidské společnosti. Mým nadějím vkládaným do pana prezidenta odpovídalo i to, že jsem ho rovněž požádala, aby tomuto setkání dodal význam tím, že umožní, aby se  uskutečnilo ve Španělském sále Pražského hradu.

Níže najdete odkaz na Pozvánku na setkání na Pražském hradě pro nejvyšší představitele naší země a občany obeznámené s Otevřeným dopisem Andreji Babišovi z 15. května 2018. 

Pozvánka 22.6.

Pozvánka 22.6. občané

A jak to dopadlo?

Dostalo se mi tří druhů reakcí.

Nejčastější bylo ignorování otevřeného dopisu.

Předseda vlády se omluvil, neurčil však za sebe náhradu a neposkytl ani písemné stanovisko k otevřenému dopisu. Nepodnikl ani jakékoli kroky k tomu, oč jsem v tiomto dopise žádala – vrátit mi plnodnotný občanský statut. Uložil naopak bezpečnostním složkám, aby zabránily šíření tohoto dopisu prostřednictvám mých webových stránek a Facebooku.  Omluvil se rovněž předseda Senátu, současně však dal najevo, jak pohlíží na tuto občanskou  iniciativu. Setkání by se prý zúčastnil pouze v případě, kdyby mu pozvánku zaslal prezident republiky. Ten sice mohl moji iniciativu podpořit, aby protokolu bylo učiněno zadost, neučinil to však a na otevřený dopis a moji žádost o záštitu vůbec nezareagoval.  Nebyla to sice běžná situace, nicméně právě v tom – alespoň podle mého názoru – spočívá úkol politiků: pohotově a vhodně reagovat, když to situace vyžaduje. V otevřeném dopise z 15. května 2018 bylo poprvé v lidské historii podáno vysvětlení vzniku lidského druhu a s českou politickou reprezentací to ani nehnulo.  Tento okamžik se nebude již nikdy opakovat a potenciál setkání, k němuž jsem zavdala podnět, byl navždy promarněn.

Třetí věcí ovšem je, že na otevřený dopis až na výjimkynezareagovali  ani ti, v jejichž zájmu vznikl. Jsou snad lidé líní něco číst a trochu přemýšlet, bojí se dát najevo svůj názor, potřebují více času k tomu, aby pochopili, že pojem „konec lidského věku“ není řečnický obrat ani nadsázka, ale realita, jejímuž uskutečnění napomáháme tím, že žijeme na dluh, nebo je jim úplně jedno, jak to bude s lidmi dál?   

 

Podrobnosti

Datum:
31.1.2019
Webová stránka:
http://www.kocouricviky.cz

Místo konání

Úřad vlády
Nábř. E. Beneše 4
Praha, Praha Česká republika
+ Google Mapa