Přijď na konzultaci

 

Není škoda peněz za konzultaci k pouhému cvičení?

Jsou lidé, kteří chodí na individuální konzultace a cvičení několik měsíců a někdy i let, takže si určitě nemyslí, že snad své peníze vynakládají zbytečně. Nikdo z nich není narcista vyžadující výhradní péči a pozornost, ale jednají po zralé úvaze. Někdo se chce vyhnout prudkému a jinak neodvratnému zhoršování svého zdravotního stavu, jiný již přímo operaci a další třeba ztrátě zaměstnání, kde by s určitým typem zdravotních potíží nemohl dále působit. Když zjistí, že cvičení O-A metodou® mu dává šanci na cokoli z toho, investuje do něj čas i peníze namísto toho, aby se stresoval obavami z budoucnosti nebo běhal takříkajíc od čerta k ďáblu a hledal, jestli mu náhodou nepomůže to či ono. Masti, prášky, masáže, výživové doplňky ani lepší výživa vadné držení těla nenapraví a ani nikoho nenaučí správně se pohybovat. Proto vždy doporučujeme hlavně cvičit a pak teprve hledat, čím účinky cvičení dále podpořit.

O-A je skupinové cvičení

Pro odstranění běžných poruch stačí u O-A metody skupinové cvičení, a to i jedenkrát týdně.  V podobě oscilačního a antigravitačního momentu disponuje vysoce komplexním a univerzálním efektem: – oscilace působí lokálně a antigravitační impulzy na držení těla jako celek. Každý si navíc ze cvičení vybere právě to, co jeho tělo potřebuje v daném okamžiku nejvíce. Kdo je ztuhlý, se rozhýbe a uvolní, tomu, kdo je ochablý, se přes držení těla dostane dostatečných vzpřimovacích podnětů a přiměřeně se napruží svalstvo celého těla. Oč méně se při tomto cvičení cíleně posiluje, o to více pozornosti se věnuje rozvoji co nejhustší sítě nově vytvořených a navzájem propojených správných pohybových stereotypů. Při cvičení O-A metodou® nezpevňujeme jednostranně tělo, ale vylaďujeme, nebo chcete-li kultivujeme a zdokonalujeme pohybový projev.

Kdy je vhodné konzultovat a cvičit individuálně?

Někteří lidé přijdou nejprve na konzultaci, aby zjistili, jaké šance na zlepšení stavu jim dává cvičení. Jiným ji doporučím, když se pokrok, kterého dosáhli po určité době při skupinovém cvičení, se jakoby zadrhne na mrtvém bodě. Mozek je někdy velmi vynalézavý v tom, jak se vyhnout přepracování pohybového programu takříkajíc z gruntu. Stejnou míru vynalézavosti musíme proto osvědčit i při cvičení, abychom ho přesvědčili, že své funkce může plnit jinak a lépe. Někdo si individuální lekce zvolí jako doplněk skupinového cvičení, aby se slibně nastartovaný vyrovnávací proces urychlil v oblasti, kde jsou u něho větší odchylky než u ostatních. Jejich vyrovnání se v tom případě podřídí průběh celé lekce, zatímco při skupinovém cvičení se procvičuje  rovnoměrně celé tělo a všechny složky základu zdravého pohybu.

Vícedenní soustředění a pobyty

Tento typ akcí představuje jakýsi mezičlánek mezi individuálním a skupinovým cvičení. Cvičí se sice ve skupině, ale každý den ráno a večer. Program bývá doplněn masáží, případně návštěvou bazénu, takže intenzita vyrovnávacích podnětů různého druhu se sečte. Někdy tyto akce nazýváme proto soustředěním. Tyto akce se vždy konají v nějaké zajímavé lokalitě, takže k efektu cvičení přistupuje i psychické uvolnění od každodenního shonu. Zpravidla se projeví skokovým zlepšením stavu pohybového systému.

Optimální model vyrovnávacího procesu

Základem vyrovnávacího procesu musí být vždy pravidelné cvičení alespoň 1- 2x týdně, ať už skupinové, individuální nebo paralelně. Po 2 – 3 měsících, kdy se největší poruchy zmírní, je vhodné doplnit jej vícedenním soustředěním a i potom pokračovat ještě ve cvičení, než se nový způsob pohybování plně zautomatizuje a bude pociťován jako stejně přirozený, jako předtím ten, který nebyl právě ideální.

Jak dlouho trvá, než se odstraní všechny odchylky?

Tento proces může proběhnout během jediné lekce prostě tím, že poskytneme svému mozku právě tu podstatnou informaci o pohybu, jaká mu až dosud scházela. Mnohem častěji musíme ale uvažovat o týdnech a měsících. Lidé, kteří se po celý život zanedbávali, i o letech. Záleží na věku cvičence, stupni změn na pohybovém systému a celkovém zdravotním stavu. Ale co na tom? Naše tělo potřebuje pohyb v jakémkoli věku. Má-li cvičení jasný cíl – a ten, když se učíme pohybu, abychom se zbavili svých potíží a zdokonalili si pohybový projev – je přítomen stále. Každý sebemenší pokrok otvírá cestu tomu dalšímu bez ohledu na to, zda je nám 20 nebo 90 let.

Jeden příklad za všechny

Jeden pán, zralý na operaci krční páteře, protože ho čím dál častěji i vícekrát za den přepadaly stavy signalizující, že na něj jdou mdloby, k nám dochází na individuální cvičení již třetím rokem. Ačkoli se jednalo o poměrně závažný stav, jehož příčinou bylo mechanické dráždění hlavových nervů vadným postavením hlavy, nemohl si dovolit jít s tím lékaři. Musel by totiž okamžitě zanechat své práce. Pro pracujícího důchodce plného života hodně nepříjemná záležitost, protože si přece jen chce vydělat dost na to, aby se mohl věnovat všem svým koníčkům a žít podle svého přání. .

Jako mnozí – sám velmi aktivní sportovec – byl velmi překvapen, že valná většina toho, co mu bylo v tělocvičně ordinováno, je pro něj velká neznámá. K narovnání fakticky prolomené krční páteře opravdu nestačilo pár lekcí nebo jen lokálně zaměřené cvičení,  neboť k obdobné poruše směřovalo jeho držení těla již od útlého dětství. Velkým překvapením pro něho bylo i to, že co až dosud považoval za svoji přednost – pevné svalnaté – ve skutečnosti neobyčejně ztuhlé tělo – může být i handicap, se kterým se dlouho nedařilo pohnout. Na dotaz, jestli cítí to či ono – což je vlastně otázka, zda cvik má odpovídající odezvu a plní svůj účel –  dlouho odpovídal pouze NE nebo NEVÍM.

Můj obdiv získal tím, že vydržel u cvičení, které se lišilo od všeho, co poznal až dosud. nevyžaduje totiž sílu ani vytrvalost, které potřebuje k překonávání desítek kilometrů a výškových metrů na kole,  ale naopak jemnost pohybu a rytmus. První hmatatelný výsledek se přitom dostavil až po několika týdnech. Byl jím neuvěřitelně krásný, plynulý a naprosto správný pohyb v ramenním, do té doby zoufale přetíženém kloubu.

Odměnou za tuto vytrvalost, cílevědomost a notnou dávku sebezapření se pro něho stalo  to, že mdloby se mu od doby, kdy začal cvičit, vyhýbají a hlava na jeho krku zaujímá dnes již téměř správné místo.