Tento příspěvek byl přednesen v červnu 2013 na konferenci FTVS UK k 60. výročí jejího založení a je publikován ve sborníku z této konference. Vychází z teorie krátké cesty lidské evoluce zasazující vznik lidského druhu do souvislosti s odchodem fylogenetického předchůdce člověka z tropického pralesa před 6-7 milióny lety. Text se opírá o předpoklad, že ke vzpřímení člověka došlo již vědomě a že probíhalo podle extenčního plánu vzpřímenosti vzniklého na úrovni jeho fylogenetického předchůdcde. Vysvětluje, proč tento proces neproběhl ve své úplnosti a že člověk jako druh ve svém vývoji ustrnul na úrovni gravitační motoriky. Svědčí o tom nejen vysoký výskyt funkčních poruch pohybového systému v lidské populaci, ale především dvojesovitý průběh páteře jako evoluční výsledek, který se liší od vývojového plánu. Upozorňuje dále na to, že stimulací antigravitační funkce, jak k tomu dochází při cvičení oscilačně-antigravitační metodou, může být tento proces restartován, uveden s tímto vývojovým plánem do souladu a lidskou druhou přeměnu tak vlastně završit.
Příspěvek Fenomén vzpřímenosti v evoluční perspektivě byl doplněn dalšími dvěma. První z nich – Gravitační a antigravitační motorika – ilustruje problematiku fylogeneticky staré gravitační motoriky a evolučně perspektivní antigravitační motoriky na kritických momentech vzpřímování v průběhu lidské ontogeneze. Druhý – Didaktické aspekty cvičení oscilačně-antigravitační metodou – srovnává pak tradiční tělovýchovné přístupy k nápravě držení těla s přístupem, který se používá při cvičení oscilačně antigravitační metodou, která již podle názvu bere gravitaci v úvahu a rozvíjí v organismu obranný mechanismus proti jejímu destruktivnímu vlivu.
Pokud vysvětlit sedavost – typickou vlastnost společnou takřka všem druhům primátů – vedla později k upřesnění a doplnění hypotéz formulovaných v těchti třech článcích k odmítnutí krátké teorie lidské evoluce a jejímu nahrazení teorií dlouhé cesty, která teprve vysvětluje plně vznik člověka jako druhu a umožńuje člověku pochopit, kým jako druh živého organismu vlastně je. A to včetně toho, jak se člověk mohl svými rozumovými schopnostmi odlišit tak výrazně od ostatních živočichů a fakticky vyčlenit z živočišné říše. Právě to je obsahem dalšího článku – Konec lidké evoluce nebo nový počátek?
Fenomén vzpřímenosti – kDEF_FIN_25.4.krátká_REV