fbpx
Říj 102020
 

V souvislosti s reedicí DVD Kocouří cviky 1 byl na vnitřní stranu obálky doplněn text, který tam původně nebyl.

Zmiňuje jednak to, čím je toto DVD unikátní – zachycuje totiž přesně lekci, která vedla k identifikaci O-A metody® jako nového druhu zdravotního cvičení – a jednak přináší několik doporučení, jak podle něj cvičit, abyste se zbytečně nestresovali tím, když Vám všechno nepůjde hned tak, jak to vidíte na videu, a cvičení Vám přinášelo radost a posouvalo Vás ke stále dokonalejšímu provedení pohybu.

Možná se zeptáte, proč jsme tam něco takového nedali hned při prvním vydání. Je to něco velice zvláštního i pro mne jako autorku cvičení. I když jsem věděla hned, že jde o něco zásadně nového – to byl také důvod, proč ČASPV briskně zareagovalo na moji poznámku, že by stálo za to to natočit, a DVD bylo do půl roku skutečně světě – o tom novém, co to cvičení přináší, jsem však v té době příliš nevěděla. Vlastně jen to, že tou zásadní inovací je uvolněný pohyb paží ve stoji. Právě to vyjádřil i první plný název takto vzniklého nového druhu cvičení – „oscilační metoda vyrovnávání funkčních poruch pohybového systému“.

Dala jsem tehdy na názor, že s tímto v podstatě odborným názvem – nejde dost dobře jít mezi lidi. Proto hned na začátku dostalo cvičení – dnes O-A metodou® – populární název Kocouří cviky. Později jsem se za to mnohokrát proklínala, protože z toho byly jen zmatky, které komplikovaly propagaci nového druhu cvičení a jeho uvedení do povědomí lidí. Zpětně ale musím říci, že to bylo dobře. Kocouří cviky to jsou totiž od samého počátku, zatímco metoda jako taková a za ní skryté poznatky se vyvíjely dál a budou stále. A to laika nemusí úplně zajímat. pro něj je důležité, že se mu dostane cvičení, které mu pomůže zbvait se zdravotních problémů nebo se pohybově zdokonalit, jak to udělat a jak ho k tomu přivést, je zkrátka věcí odborníků, na něž nemá jinou možnost než jim důvěřovat a svěřit se do jejich péče.

To, že přenášení váhy je druhým podstatným prvkem tohoto cvičení, jsem sice věděla hned, považovala jsem ho však jen za „normální“ součást kývavého pohybu a nutný doplněk oscilačního pohybu pažemi – „motor oscilací“. Skutečný význam přenášení váhy jsem si uvědomila, až když jsem ho kvůli jedné klientce přenesla z pravolevého směru do předozadního. Zprvu jen Oscilační metoda se tím změnila na Oscilačně-Antigravitační, dnešní O-A metodu®. Tento posun a zkušenosti získané během prvních let, kdy jinak než oscilačně jsem již cvičení nevedla, zachycuje DVD Kocouří cviky 2.

Dítětem jich obou je pak DVD Chůze jako z partesu.

Kam tedy patří DVD Pohyb vsedě? Není to jen takové kukaččí mládě? Zprvu to tak vypadalo, ale dnes mohu říci, že není. V domě seniorů, kde jsem tehdy začala cvičit, byli lidé, u nichž nepřipadalo v úvahu, že by cvičili ve stoji, který je pro O-A metodu® základní cvičební polohou a východiskem ke všemu dalšímu. Nebyla jiná možnost než s nimi cvičit vsedě. V prvním okamžiku jsem z toho byla po pravdě trochu otrávená – já přece dělám O-A metodu®, nikoli obyčejné cvičení na židli. Jenomže všechny ty jednoduché cviky, které tito lidé byli schopni zvládnout, jsem zcela spontánně prováděla oscilačním způsobem. Díky tomu jsem zjistila, že je to nejen možné, ale jak je to cenné. Při nižším napětí ve stabilnějším sedu jsme se tím totiž dostali ještě hlouběji než ve stoji. Takže žádné kukaččí mládě, ale velice důležitá tečka za prvním obdobím vývoje O-A metody®.

Všechna DVD byla natočena v reakci na to, že mi v mozku blesklo, že jde o něco zásadně nového, aniž to nové bylo v tom okamžiku již důkladně prozkoumáno. Sama sebe se někdy ptám, jestli to nebyla chyba, protože se na DVD mohlo dostat něco, co se později ukázalo jako chyby, o jejichž odstranění jsme se časem začali snažit rovněž. Tento druh chyb je však jen dočasnou mezerou v poznání dané věci. Nikoli Nejsou chyby, u nichž je třeba se bát, že nám uškodí nebo které DVD znehodnocují. Jsou to momenty, které posouvaly O-A metodu® dál a zdravotní význam tohoto kterého momentu ukázaly až v době, kdy jsme se již vypořádali s funkčními poruchami, které předtím vyčuhovaly z pohybového projevu cvičenců nejvíce. A to je deviza všech přechozích DVD – zahrnují nejlepší zkušenosti z dosavadní praxe a tím novým ukazují cestu, jíž teprve bude třeba projít, abychom se posunuli dál.

Když to vztáhnu k DVD Kocouří cviky 1 – těmi nejlepšími zkušenostmi bylo to, co jsem znala ze studia na FTVS, z české zdravotní tělesné výchovy, z teorie svalových dysbalancí profesora Jandy a jím vypracované diagnostiky funkčních poruch pohybového systému kterou jsme však koncem 90. let aplikovali z popudu Komise zdravotní tělesné výchovy ČASPV na podmínky tělovýchovné praxe. Oscilace, svojí fyziologickou podstatou uvolněnost při pohybu, byla pak tou přidanou hodnotou, která to, co se již vědělo o držení těla a zkrácených a oslabených svalech, posunula někam úplně jinam.

Jako celek jsou tato 4 DVD cesta, která vedla správným směrem a svoji platnost bude mít vždy.

Pokud někdy natočím ještě nějaké jiné, bude to už nová kapitola cvičení O-A metodou®. Jejím určujícím jmenovatelem bude nejspíše pohyb ve stoji a chůze. Jako předtím, pokorně čekám, až mi obrazně řečeno spadne na hlavu další jablko a svojí každodenní praxí zbrojím na to, aby mne neminulo. Než k tomu ale dojde, práce na sobě máme všichni víc než dost. Spočívá v dokonalém zvládnutí a vstřebání toho, co díky již existujícím DVD kocouřích cviků víme o svém těle a jeho pohybu již nyní.

©PaedDr. Olga Chválová, Praha 10.10.2020

Pro 052016
 

Tuhle mne dostala na ultraseniorech paní Zdena. Pokud sledujete na facebooku mé postřehy ze cvičení, je to ta, co ji musím chválit slovy „vy jste ale šikovní“, a když to řeknu, rozesměje se a samým uspokojením přestane cvičit. Dnes jsem s nimi poprvé zkoušela protirotaci krční páteře. Čili při vysunutí pravé paže ke koleni vsedě na židli se hlava natočí k této paži. Když se paže vystřídají, je to naopak. Její sousedka to dělala stále obráceně, i když jsem se to s ní po několika neúspěšných pokusech jala nacvičovat pomalu. Úspěch se dostavil, nicméně po chvíli to vždy znovu sklouzlo k opačné rotaci. To mozek někdy dělá, aby se chránil před nepříjemnými pocity, které působí například protažení. Paní Zdenička se k ní po chvíli otočila a ve svém požehnaném věku 89 let pronesla: „Jsme to ale debilové, viďte?“ Takže tentokrát jsem přestala cvičit já.

Podobné pocity prožívají lidé při cvičení O-A metodou dost často, když zjistí,  že nejsou s to provést hned správně pohyb, který vypadá naprosto jednoduše. Stereotypy jsou zkrátka stereotypy.

Pro 052016
 

Paní Křepelka (viz předchozí komentář) přišla po týdnu i na další konzultaci. Po jedné lekci se jí při cvičení začalay na pažích rýsovat svaly. K těm očím mi vysvětlila, že je světloplachá a že to určitě není pravda, protože kamarádka, které se na to ptala, by jí  řekla, kdyby při mluvení zavírala oči.  Nicméně trochu jsme to při cvičení otestovaly a ukázalo se, že její oči znají jen dvě polohy – zem a strop. Odteď už i zpříma, i když zatím s potížemi. Pocit lehkosti ze cvičení jí vydržel dva dny, což je úspěch. Pak se ale dala do převlékání peřin, což jinak dělá manžel.  Takže pozor – i když se lepšíme, neznamená to, že jsme hned úplně v pořádku.

Pro 052016
 

Včera přišla na konzultací paní, která slyšela moji přednášku na téma Jak může pohyb ovlivnit činnost mozku. Je to elegantní dáma, která nevypadá na svých 82 let a před 25 lety si při při uklouznutí na ledu schovaném pod sněhem zlomila na třikrát kotník. Má ho méně pohyblivý, ale téměř nekulhá, jen chodí opatrně. Má kromě toho potíže s ramenem. Až při pohledu zezadu bylo znát, že celá záda směřují ke stařecké kyfóze. Při sebemenším pohybu sykala bolestí, a při cvičení a když cokoli vysvětlovala, měla neustále zavřené oči. Měla velmi ochablé všechny svaly, a proto jí bylo předepsáno mechanické cvičení – tj. u strojů. Nevěřila jsem svým uším. Bojí se na něj nechodit, ale nedělá jí dobře. Tak jsme začaly podle Pohybu vsedě – zcela běžné, tj. lehce prováděné a cíleně volené pohyby k rozpohybování kloubů – a také jsem jí řekla, ať nechá oči stále otevřené. Dělalo jí to dost potíže, ale podařilo se. Odcházela celá rozzářena jako čiperka. Kdysi jí někdo řekl, že s tím kotníkem se NIKDY nepůjde nic dělat. Vzal jí tím sílu se prát. Takže příští přednáška bude buď o tom, Jak může mozek ovlivnit pohyb, nebo o tom, že Kdo zachází s pohybem, měl by o něm nejprve něco vědět… Síla není všechno.

Pro 052016
 
Když jsme se ve vršovické sokolovně sešli v sestavě, která byla v polovině října na víkendu v Náchodě, kde jsme nácvik správné chůze spojili i se zlepšením běhu, ozval se Luděk, když už  jsem chtěla přejít na zem, jestli bychom nemohli dělat chvíli i chůzi. Chtěl vědět, jestli je v pořádku, jak se mu po tom víkendu rozchodily nohy. No proč ne? Je tam nádherný velký sál a něco takového se dá dělat jen málokde. Bylo to super. No a Luděk? Trochu jsem ty jeho nohy musela zkrotit. Chtěly toho zvládnout moc najednou.
Pro 052016
 

Na přednášce v rámci cyklu Jak může cvičení pomoci rozvoji mozku jsem byla překvapena, že lidé se cítili téměř oklamaní tím, když se dozvěděli, že „cvičení“ pro mozek nemusí být fyzicky nijak zvlášť náročné a že důležitější než silné svaly a zpocená trika je rozmanitost, dynamika a kultivovanost zcela běžných pohybů. Jako by říkali „kdybych to byl věděl, tak bysem se cvičení nevyhýbal“.