fbpx
/* ]]> */
Zář 202022
 
Na sobotním semináři v Třeboni Chůze a bolesti zad jsem se setkala zatím s největší obětí posedlosti správným držením těla.
Proč posedlostí?
Za zdravotní se považují cvičení, která jsou koncipována podle nějakého uměle vytvořeného konceptu domněle správného držení těla – viz nastavování a fixování „správného“ postavení pánve – středu těla. Může se to ale týkat i postavení hlavy (zásuvka) či držení těla v hrudní části páteře. Společným jmenovatelem problémů, které to u někoho může vyvolat je to, že něco v držení těla chceme srovnat TEĎ HNED, tj. v rozporu se zásadou postupnosti a přiměřenosti zatěžování. Paradoxní je, že nejvíce na to může doplatí ten, kdo se příliš svědomitě řídí tím, co mu radí „odborníci“.
U mladé paní, která přišla na seminář v Třeboni, bylo zvláštní už to, jak chodila – krátké krůčky při přepadávání těla vpřed. U přenášení váhy při ukázce oscilací se nedopnulo ani jedno koleno. Nedokázala se tedy odtlačit do stoje a přenést váhu na druhou.
Na seminář ji přivedly zvláštní potíže zdánlivě neurologické povahy. Trpí jimi už několik let, neurologickým vyšetřením se však – naštěstí – nic nezjistilo. Potíže se objevují, když sedí. Nejen v práci, ale i když si sedne doma, nebo když například postává s dětmi na hřišti. Začnou tím, že ji přepadne pocit nudy. Po něm nastoupí pocit ospalosti, zvláštní pocit v očích a nakonec motání hlavy. Takže docela asi peklo.
Na semináři se jako obvykle začalo chůzí. Po pár cvicích pro chůzové nohy se objevilo, co jsem v životě neviděla – svaly v každé části dolních končetin ( na bérci a stehnech) -se jakoby zbláznily. Kroutily nohama při chůzi – každá jinak a v každé části jinak. To po další sérii cviků naštěstí pominulo.
Potom jsme se vsedě na židli věnovali jednotlivým částem těla – bedra a hlava. Při tom se ukázalo, že páteř je naprosto toporná – nereagovala na žádný pohyb. Povedlo se, až když jsme rozpohybovali krční páteř a uvolnili hlavu z úzkostlivého postavení vzadu.
Konec dobrý všechno dobré, přesto si neodpustím poznámku – co přestat s dokazováním mozku, jak jsme „chytří“, ale snažit se mu porozumět a začít ho respektovat?
 
 
 
 
Klikněte a označíte produkty
 
 
Čvn 112022
 

Držení těla je samozřejmě velmi důležitý ukazatel toho, jak jsme a tom po fyzické stránce. Nemělo by se však změnit v dogma, tím méně posedlost.

Právě to se totiž děje, když se snažíme dostát nějakému návodu na správné držení a úzkostlivě se ho držíme v přesvědčení, že právě a pouze ono nás ochrání před zdravotními potížemi. Držet se znamená nehýbat se.  My se ale hýbeme a při tom se proměňuje i uspořádání těla. Držení těla nemá jen tu podobu, kterou jsme v dobré víře vzali v klidové poloze za svou, ale nekonečně mnoho. Raději než o „správném držení těla“ hovoříme proto ve cvičení O-A metodou®   o náležitém vzájemném uspořádání jednotlivých článků kostry„.  Uvažujeme ho navíc  vždy ve vazbě na situaci, v níž se právě nacházíme. Držení těla nechápeme tedy jako statický , ale dynamický jev, který je stejně proměnlivý jako samotný pohyb. 

Pohyb a držení těla jsou dvě strany téže mince

Byl by samozřejmě nesmysl  zjišťovat si, jak se držet v té či oné situaci. Držení těla a pohyb jsou totiž dvě strany téže mince.  V klidové poloze se tělem nic neděje. Je to ale jen ticho před bouří.  Jakmile  chceme přejít z jedné klidové polohy do jiné, je to už pohyb, jehož je klidová poloha nedílnou součástí – jeho začátkem a/nebo koncem. Přejít z jedné druhé vyžaduje podvolit se pohybu – PUSTIT  se momentálního uspořádání těla – uvolnit se a umožnit tělu, aby se přeuspořádalo. Nepatříte náhodou k těm, pro něž uvolnit se je téměř neřešitelný problém? 

Od jednoho uspořádání těla k jinému se dá přejít mnoha způsoby. Správný může být ale samozřejmě jen jeden. Je to ten, který je pro klouby nejšetrnější.  Když známe pravidla správného provedení pohybu a naučíme se je při cvičení aplikovat, v těle se rozpohybuje vše, co je ztuhlé, a co je uvolněné a pohyblivé až příliš, se naopak zarovná do latě optimálního uspořádání kostry celého těla.

Na pohyb je pak radost pohledět. A držení těla v klidovém postoji?  Bez stresu a zbytečného napětí svalstva se uspořádá do momentálně optimálního postavení samo od sebe.    

                         

Kdy, jak a proč škodí přílišný důraz na staticky chápané držení těla? 

Když se přecení držení těla a podcení kloubní pohyblivost, již je možné rozvinout jen pohybem, může se stát, že napětí svalu, kterým se snažíme vtlačit povolenou část těla do celku „správného držení těla“, se na centrální úrovni zafixuje a  zablokuje schopnost uvolnění tohoto svalu.  Sval v takovém případě  „koriguje“ držení  těla neustále a jakoby neví, kdy s tím přestat. Hyperkorekce, v niž to vyústí, není o nic méně škodlivá, než bylo předtím vadné držení. 

 Stává se to u krční a bederní páteře.  

Paní, která propadla tajči a pro něj typický cvičební postoj si vzala za své i v běžném pohybu, žila s pocitem, že tak je to správné. Jen jí bylo divné, proč ji najednou rozbolela  kolena. Dojmem, že ve stoji zpola sedí, působila i mladá paní, která se při pilates snažila až příliš svědomitě nastavit pánev do tzv. neutrální polohy.  Izometricky posílené, na určitou hodnotu napětí nastavené břišní svaly, pak protlačovaly bederní oblast páteře vzad neustále do postavení, v němž se pánev nachází v sedu.

V hyperkorekci může vyústit i cvik „zásuvka“ – protlačení hlavy bradou vzad.  Napětí svalů, které ji provádějí, se přizpůsobí napětí okolních svalů a v držení, které odpovídá zásuvce, ztuhnou svaly v celé této oblasti.  Jakýkoli pohyb hlavou probíhá pak proti zvýšenému odporu svalstva a dotyčný se pak diví, proč ho stále bolí za krkem nebo trápí migrény. Celý nešťastný protlačuje hlavu vzad o to víc v domnění, že její držení stále ještě není to pravé ořechové.  V těchto případech vždy pomohlo rozpohybování oblasti zablokované snahou „držet se správně“.  

A co na to chůze?  

Hyperkorektní držení krční i bederní páteře posune vzad těžiště celého těla. Váha se tudíž posune více k patám a začne se měnit stereotyp chůze.  Zprvu jen  odchylka v držení hlavy či pánve, mnohdy nijak zásadní, ovlivní tak samotné řízení pohybu a veškerý pohyb. 

Přitom by stačilo tak málo – respektovat jedno ze základních fyziologických pravidel, že každý sval, aby mohl regenerovat, nabrat sílu k další kontrakci a zvýšit svoji zdatnost opakováním pohybu, se po zatížení potřebuje uvolnit. 

Naučte se uvolněně pohybovat a dopřejte svému tělu volnost k tomu, aby se uspořádalo samo

Síla je nedílnou součástí každého pohybu. Svaly jí potřebují tolik, kolik je právě třeba k zajištění správného provedení pohybu. Kvalita pohybu je základ, na kterém teprve má smysl rozvíjet zdatnost.   

Není třeba se obávat, že uvolněním oslabeného svalu se na první pohled prohloubí odchylka držení, kterou jsme jeho posílením chtěli korigovat. Uvolňovací fáze probíhá vždy proti menšímu odporu a s nižším napětím než fáze posilovací. Zdatnost oslabeného, díky uvolnění dokonale zregenerovaného svalu, se proto opakováním vhodně voleného pohybu zvyšuje. Střídavým zatěžováním a uvolňováním téhož svalu se zlepšuje i pohyblivost úseku kostry ztuhlé ve vadném držení. Posilovací fáze probíhá tudíž po stále delší dráze a do korekce držení v dané oblasti se zapojuje stále více svalů . Souběžně s tím se v ní rozvíjejí již správné pohybové stereotypy. Díky nim pokračuje proces nápravy držení i při běžném pohybu. 

Chtít nápravu držení teď hned, aniž je na to připravena kostra a činnost svalstva, je chyba.

Ano – svým svalům a tělu můžeme poručit, co nás napadne. Mozek je dobrý služebník, ale zlý pán. Nemá rád znásilňování a má své vlastní prostředky, jak nám to dát najevo. Stejně tak se ale můžeme snažit svému tělu porozumět a naučit se respektovat zákonitosti, jimž je podřízeno.  Ve cvičení O-A metodou pohlížíme proto na nápravu držení jako na proces, který na jedné straně vyžaduje určitý čas, na druhé straně ale nabízí také množství jiných prostředků zlepšení celkového stavu organismu než okamžitou, vůlí vynucenou  „nápravu“ držení těla.

Když víme, CO, PROČ a JAK při pohybu děláme, a jak spolu souvisí držení těla a pohyb  – je procesu nápravy účastno i vědomí. A to hned třikrát. Nejprve při tom, kdy se učíme něčemu novému. Podruhé vnímáním toho, jaké má na tělo účinky to, co jsme se  právě naučili.  A potřetí, když nám příjemný pocit z konkrétního cviku potvrdí, že toto je pro organismus dobré a my si díky tomu můžeme být od této chvíle jisti, že takto je to správné a že to tak umíme i udělat. Díky tomu probíhá náprava rychleji, než když se v našem těle léta vše kazilo jen proto, že jsme toho o svém těle a pohybu, jeho správném provedení a záludnostech statického chápání držení těla příliš nevěděli.

Tím skutečně důležitým, je úleva. A ta – když se zbavíte chyb ve svém pohybu – přichází obvykle velmi rychle.  

Centrální nervový systém pracuje jako hodinový strojek. I nepatrné zlepšení pohybu sníží přetížení a přinese bezprostřední  úlevou od zdravotních potíží. Úleva není sice ještě úplná náprava ani úplné uzdravení, je to však obrovské povzbuzení, abychom po cestě, již jsme právě objevili, šli po vlastních stopách jakoby proti proudu času a snažili se dosáhnout nejlepšího možného výsledku, jaký je v našem případě možný. To, zda si jen oddychneme nebo po cestě za svým uzdravením půjdeme dál, záleží na každém z nás.   

Ve cvičení O-A metodou® klademe na první místo pohyb a jeho správné provedení 

Díky tomu může toto cvičení přinést úlevu i lidem, jimž mnohdy nepomáhá ani rehabilitace. Neznásilňujeme tělo staticky chápaným držením těla a mentorováním jednotlivých svalů, kdy a jak se mají zapnout. Učíme se správně pohybovat. Nač chodit ke kovaříčkům, když dirigentskou taktovku nad pohybem drží mozek? A není toho mimochodem vůbec málo, co jako vzpřímené bytosti musíme sami sebe i svůj mozek ještě naučit.  

Pokud se chcete dozvědět více o vztahu držení těla a pohybu, pravidlech jeho správného provedení a případně se dopátrat toho, co vám působí zdravotní potíže, právě vám je určen seminář Dokonalý pohyb pro každý den.  Tento seminář se koná vždy v pátek v od 16:30 do 19:30. A zde se na něj můžete rovnou i přihlásit.

Nezapomeňte prosím uvést do poznámky v objednávce, o který druh semináře (viz upozornění níže)  ve kterém městě máte zájem.      

Upozornění!!!

Pro zvídavé pořádáme i odborněji laděné, vždy však praktiky vedené semináře Gravitační a antigravitační motorika a Člověk, nedokonale vzpřímený živočich. Konají se vždy v neděli od 9 do12 a od 13 do 16 hodin,  Více o všech těchto seminářích a podmínkách účasti, pokud byste jich chtěli navštívit více, se dozvíte zde: Semináře – správné držení těla a bolesti zad.  – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

 

 

 

 

 

Cena semináře je 847 Kč.  Mládeži do 19 let, seniorům 65+ a více osobám přihlášeným společně poskytujeme slevu 20%.    

    Objednat se na akci

    Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

    Vaše jméno

    Vaše příjmení

    Váš email

    Váš telefon

    Počet osob

    Chcete nám něco vzkázat?

    Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním vašich osobních údajů.

    Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)