fbpx
/* ]]> */
Zář 152023
 

Nedávno jsem napsala článek o tom, jak se stane, že člověk, který hledá pomoc, podlehne nějakému mýtu. K  mýtu jsem se vyjádřila smířlivě jako o něčem dobře míněném, jen ne domyšleném do všech důsledků. Ono to ale není vždy pravda. Někdy je v tom i notná dávka arogance a fanatismu.

Samo označení  mýtus je kulantní pojmenování toho, že něčí názor je podle názoru někoho jiného mylný, a pokud se týká lidského těla – správného držení těla a správného pohybu  – může být i škodlivý. Proto také se na to ve veřejném prostoru upozorňuje a kulantně se mluví o mýtu  místo toho, aby se řeklo, že dotyčný LŽE, PODVÁDÍ nebo MANIPULACÍ S JEJICH MYSLÍ UVÁDÍ VĚDOMĚ LIDI V OMYL – ať už v komerčním zájmu nebo v zájmu „vyšším“ – politickém.   

K bontonu dnes patří též to, že i k pouhému názoru se požaduje uvést zdroj, o nějž se tento názor opírá. I zdroj však musí být správný. Jinak je v odborném kontextu označen jako nedůvěryhodný, aniž to brání z něj čerpat, avšak bez jeho uvedení, nebo dnes populárním slovem konspirace. Kde jsou ty časy, kdy byl názor, který nebyl podložen vědeckým výzkumem a ten nebyl publikován v prestižním mezinárodním odborném časopise, nazývám domněnkou  – ve vědě kdysi právoplatnou, o určité argumenty se opírající  hypotézou, již měl výzkum následně potvrdit nebo vyvrátit. 

V případě mých článků počítejte tedy s tím, že jde jen o „domněnky“, byť  se je snažím doložit výsledky na konkrétních lidech, a že jsem nedůvěryhodný zdroj a nebudu nikdy citována, i kdyby se našel někdo, kdo na jejich základě provede výzkum, který potvrdí oprávněnost mých názorů. Jako autor  na těchto názorech založenou novou skutečností bude uznán až on. Co tomu předcházelo, se tedy ocitne v říši nikdy neexistujícího.

 

Jak se věda vyrovná s existencí těchto fotografií z nichž první zachycuje proměnu držení paní Vlaďky k lepšímu díky kotníkové chůzi, a s tím, že druhá geniálně zachycuje dva základní typy chůze – kotníkovou (první zleva) a kyčelní – (druhá a třetí zleva) – je mi srdečně jedno.  

Poznámka: Ve vyšším věku nedošlapuje mimochodem přes patu už  NIKDO. Na kyčelní – silový typ chůze – dojde totiž v určitém věku dech. Tento zadní typ chůze, kdy se tělo musí z paty vyhoupnout dopředu podobně jako skokan o tyči, se musí proto proměnit ve styl chůze, který dotyčný „udejchá“. Skokanovi o tyči pomáhá pružná tyč. Pata však zrovna pružná není. Pružnost – neboli uvolněnost těla ve vertikálním směru – podporuje jen pružný došlap, o nějž jde v chůzi kotníkové.

Nepíšu toto vše kvůli autorským právům, ale s ohledem na nezpochybnitelný (vědecky zatím nejspíše také ještě neprokázaný) fakt, že se vyskytují i jiné typy chůze, než dnes oficiálně uznaná, pro vědu jedině existující chůze, a to LVÍ, ale proto, že lidé mají s chůzí potíže, mají zájem si ji zlepšit a potřebují se dozvědět jak na to, aniž by si uškodili.  

Jak má vypadat SPRÁVNÁ – (rozumí se že lví) – chůze

Na internetu jsem narazila na starší video, které propaguje lví chůzi. Jeho autorem je mladý muž, který předvádí na sobě, o čem se snaží přesvědčit jeho diváky.  Příznačné je, že ho  propaguje pod názvem Jak má vypadat SPRÁVNÁ chůze, nikoli s odvoláním na zdroj a u nás oficiální název LVÍ chůze. Pro toho, kdo ví, o co se jedná, je to sice jasné, ten, kdo o lví chůzi a jiných typech chůze nic neví a neudělá si o chůzi alespoň základní rešerši, platí po shlédnutí tohoto vide jen to SPRÁVNÁ CHŮZE. Z  toho  nutně vyvodí, že právě toto by se měl rozhodně naučit. 

Když jsem se po zběžném shlédnutí tohoto – jistým způsobem velice přesvědčivého – videa, chtěla podívat na některé detaily, šla jsem do kolen. Ukázaly totiž to, co mi při pouštění videa uniklo – momentky z reakcí těla autora videa na podněty, jimž ho vystavoval při předvádění „svého“ know how.  

Obrázky zleva znázorňují:

  • došlap přes patu
  • překlopení chodidla na jeho vnější stranu
  • přiklopení palcem na vnitřní stranu chodidla
  • čelný pohled na souběh pohybu obou chodidel před přenesením váhy na přední končetinu
  • postavení „stojné“ končetiny při dokončení odrazu   
Odkud se vzala „lví chůze“ 
Lví chůze byla uměle vykonstruovaná na základě objevu spirální dynamiky  švýcarským rehabilitačním, u nás hojně publikovaným lékařem Chrisem Larsenem. Tento princip, podle nějž se v průběhu lidské fylogeneze utvářela stavba lidského těla, se odráží nejen v pevném sešroubování nožní klenby – ale též v diagonální komponentě veškerého svalstva trupu. Díky tomu může páteř reagovat při chůzi na výtlačné impulzy vycházející ze svalstva plosek nohou. Spirálně uspořádaná nožní klenba přenáší jejich prostřednictvím na páteř rotační impulzy. Výtlačně-rotační impulzy chrání páteř před sesedáním a formují během chůze nebo při cvičení ve stoji (terminus technicus) držení těla.
Potlačení rotačních impulzů lví chůzí
Problém lví chůze – když pominu rozvolnění vazů zevního kotníku ve fázi, kdy je tělo aktivně překlápěno z paty na vnější stranu chodidla – je v tom, že vykloněním chodidla nejprve ven a potom dovnitř jsou zcela eliminovány rotační impulzy. Tělu je dodává stojná končetina při odrazu, když se „přišroubovaná“ k zemi nachází ještě za tělem a prostřednictvím spirality nožní klenby ho páčí třemi směry současně – vzhůru, vpřed a do rotace (z hlediska sloupce podélné osy těla do torze – protáčení mechanismem  obratel po obratli). Vnitřek těla je tím založen jako trojrozměrný prostor. V okamžiku odrazu musí být proto tělo vykloněno mírně vpřed, nikoli vzad jako při kyčelní chůzi.
 
Rotační impulzy jsou výtlačně-torzní povahy
Rotační impulz předchází při chůzi zpevnění celého těla díky aktivaci rovnovážné funkce v letové fázi, kdy je tělo podepřené jen jednou nohou. Výtlačně-torzní impulz, který tělu odlehčí od vlastní váhy, stačil však mezi tím proniknout až do páteře. Silové momenty ze všech tří směrů pohybu vzhůru, vpřed a do rotace – jsou tedy v rovnováze.
 
Výtlačně-torzní impulzy nahrazuje při lví chůzi VYPÁČENÍ celého těla z palce došlapné končetiny
 
Vzhledem k potlačení výtlačně-torzních impulzů není tělo při lví chůzi ani protočeno ani odlehčeno. Nezbývá než ho o krok vpřed vypáčit z palec došlapné končetiny za situace, kdy nese váhu celého těla. Proto na obrázku nevíce vpravo ten zvláštní postoj  připomínající spíše postavení těla při běhu než při chůzi.
Adaptace na lví chůzi 
Na konkrétní způsob zatížení – tedy i změny zatížení chodidla při lví chůzi – reaguje mozek bezprostředně prostřednictvím své adaptační funkce, a to na úrovni tělesné stavby.  U mladíka, jehož fotografie jste viděli, jsou adaptace naznačeny takto:
 
1. Tendence k vvbočení bércových kostí od vnějšího kotníku směrem vzhůru. Na pořad dne by v tom případě přišla jejich lámavost v směrem ven.
2. Vybočení palce dovnitř jako kompenzace vyklonění chodidla na vnější stranu – neboli návrat k opičímu chápavému palci, byť v lidské podobě.  
3. Ztluštění kostry extrémně zatížených palců nohou. Buňky na takovouto přestavbu se berou vždy z částí těla, které se stávají nepotřebné – v tomto případě by to byly ostatní prsty.
4. Oploštění nožní klenby, zánik jejího spirálního sešroubování a tzv. tříbodové opory  na chodidle v klidovém stoji. Kostra chodilda by byla tak rozvolněná, že by kdykoli umožnila sevřít oněmi dvěma samostatnými, po sobě jdoucími  pohybu postupně do tvaru původní nožní klenby podobně jako ruku do špetky, bylo by to však možné jen při extrémním zatížení, které palec vynakládá na vypáčení těla vzhůru a vpřed nyní, když je nožní klenba ještě sešroubovaná.
 
Toto poslední (bod 4) není jen moje domněnka, opírající se o pohled na chodidlo  končetiny vzadu na druhé mladíkově fotografii zleva, ale zjištění samotného Dr. Larsena.  V odborných kruzích vystoupil totiž už před několika lety s tezí, že koncept tříbodobé opory je chybný a chodidlo má být v klidovém postoji na zemi  celou plochou. Jakkoli tuto tezi v odborné diskusi tehdy neobhájil (o lví chůzi tehdy ani zmínka), toto jeho dítě žije dál (nezmiňuje naopak oploštění nožní klenby)  ovládlo lékařskou praxi i u nás. 
Jak bude vypadat noha člověka chodícího jako lev? 
To dnes nikdo neví. Do jaké podoby u konkrétních lidí  by vyústila přestavba  chodidla podnícená lví chůzí, bude záviset na intenzitě zatížení v tom kterém směru při nácviku lví chůze a stavu chodidel člověka, když  s tím začíná. Projevilo by se to každopádně až po letech a rovněž u potomků lidí, kteří s tím začnou v mládí, zvláště když do toho jdou s takovou vervou a takovým přesvědčením jako mladík na fotkách. V obou případech by to bylo již nevratné.
 
I kdyby přestavba chodidla proběhla ideálně – a to jsem viděla u jedné mladé dívky – tělo každopádně ztratí vertikální pružnost a možnost ji znova rozvinout – přestavěné chodidlo už nedovolí torzi podélné osy těla a její odlehčení výtlačně-torzními impulzy. Lze proto očekávat, že se tím naruší buněčná výživa, fungující díky pružnosti těla ve vertikálním směru na principu mechanické pumpy (vytlačíš-nasaješ). Snaha nahradit je prostými rotacemi by podobně jako u nožní klenby rozvolnila i páteř. 
 
Co říci na závěr?
 
Lví chůze je experiment lidských konstruktérů a projev jejich celkem veřejně hlásané ambice „stvořit pomocí rozumu“ člověka rovnou dokonale – tj. lépe než příroda. Jimi v odborné literatuře užívaný výraz „konstruktér“ velice trefně vystihuje výsledek, kterého by dosáhli. Než by se jejich dílo opotřebovalo, může fungovat podle jejich představ, není to ale k životu. René Descartes neměl tedy tak docela pravdu v tom, že tělo je jako stroj.
Zář 012023
 
Z podzimního newslettru vyjímám to aktuální:
  1. Zahájení běžného provozu: 19.9.23
  2. Posun zahájení lekce pro seniory ve čtvrtek z 8:15 na 8.45 
  3. Podzimní víkendové soustředění: Nové Město nad Metují 13. – 15. října
  4. Přesun kurzu správné chůze z úterý od 18 hodin na čtvrtek od 18 hodin
  5. Konzultační seminář v Praze: 18.11. 9-12  h. a 14-17 h.
  6. Cvičení o Vánocích: 28.12.
  7. Semináře pro rodiče k vadnému držení těla dětí: Třeboň 17.9., Praha 24.9, a 3.12., Ústí n/L. 8.10., Hradec Králové 29.2., Brno 5.11., Ostrava 26.11.   
  8. Workshop Finta na správnou chůzi o den dříve tamtéž
Srp 042023
 

Proč Instruktážní seminář k držení těla pro rodiče?  

Při cestách metrem jsem při své profesi nemohla přehlédnout, že naprostá většina dětí školního věku si v poklidu a naprosto spokojeně sedí na zadní straně pánve s bedry prověšenými vzad. Průvodním jevem takového sedu bývají často celokulatá záda s hlavou vysunutou vpřed. 

Skutečnost, že takto v naprosté většině případů sedí 20- až 30-iletí – většinou mladíci – je jasnou známkou toho, že nejde o běžnou rozkolísanost držení těla v dětském věku, ale již adaptaci na způsob života s technickými novinkami v rukou a že se z této vady držení těla takříkajíc NEVYROSTE. 

Na prahu dospělosti se tak pohybový aparát  u současné mladé generace projevuje takovou mírou ochablosti trupového posturálního svalstva, k jaké předchozí generace dospívaly až ve věku 80 – 90 let. 

Pokud nechceme, aby se to stalo běžným standardem, na který si prostě zvykneme a budeme považovat za něco normálního, je třeba podchytit tyto zprvu jen zlozvyky už u dětí a postarat se o to, aby rostly a vyrostly jako VZPŘÍMENÉ BYTOSTI civilizačním změnám ve způsobu života navzdory.  

 

Nová doba si žádá nové činy

Zkušenosti ze cvičení s lidmi, kteří mají zdravotní potíže, a rovněž těmi velmi starými, jsou příslibem toho, že se to může podařit.

Když říkám CVIČENÍ, jde o docela jiný postup, než když se rovná přímo držení těla, ať už vědomým zapojováním určitých svalů, posilováním středu těla, rovnáním podle stěny apod. 

O držení těla se zde v konečném důsledku jedná samozřejmě rovněž, také ale jevy, jichž se výše zmíněné postupy nedotknou – o zdatnost svalů, které přivádějí tělo do klidových poloh, rytmus pohybu a koordinaci – tedy vše, co souvisí se správným provedením jakéhokoli pohybu. 

Čtenáři mého webu jistě tuší, že jde o uplatnění zkušeností, které je možné vytěžit ze cvičení O-A metodou, při vyrovnávání odchylky v držení těla typických pro informační věk.

Osudová výhybka 

Pokud to jako dospělí neuděláme – ať už jako rodiče nebo odborníci – vlak s tímto typem „civilizačního onemocnění“ se rozjede přes geny předávané potomkům.

 

Přes geny se ovšem může rozjet i vlak do stanice DOKONALÝ POHYB –  jiný název pro to, co nazývám ZÁKLADEM ZDRAVÉHO POHYBU : perfektní zvládnutí Pohybu ve stoji, Pohybu vsedě a Správné chůze.  

Správné provedení pohybu předpokládá, že víme, jak se projevuje, když probíhá správně – poznáme tudíž chyby v jeho provedení – že víme jak ke  správnému provedení přivést toho, kdo ho dělá špatně apod. Těch chybných pohybů – v pohybové paměti i na výkonné úrovni pevně fixovaných nesprávných pohybových stereotypů – bývá víc než dost. Je dobře, když se ně může bezprostředně reagovat. K tomu mají nejlepší  podmínky rodiče.   

Pozvání rodičům

To je důvod, proč jsem se rozhodla nabídnout tento nový druh semináře – aby si rodiče nedospělých dětí udělali představu o problematice  zdravotního cvičení, zvláštnostech pohybu  v dětském věku, metodických postupech pro nápravu držení těla a tak dál a tak dál. Aby si – stručně řečeno – ROZŠÍŘILI  VZDĚLÁNÍ v tom, co se jich v jejich dětech týká stejně bezprostředně, jako zdravotní potíže, které mají sami.   

Věřím, že rodičů,  kteří chápou naléhavost situace, jsou ochotni pro své děti něco udělat a naučit se, co je třeba k tomu, aby uhlídali, že porostou zdravě civilizačním rizikům navzdory, je mnohem víc než těch, kteří chtějí žít v blažené, velmi ale dvojsečné nevědomosti. 

 

   

   

Led 242023
 
 
 
Zář 042022
 
Na brněnský workshop Tajemství správné chůze 20.11. přišla paní lehce přes 50, která má v obou kyčlích artrózu 3. stupně. Zvláštní u ní bylo, že při chůzi došlapovala na mírně pokrčená kolena a neuměla je zprvu dopnout ani při cvicích, které byly zaměřeny právě na to. Chůze na pokrčených kolenou je běžná u lidí, kteří jsou při chůzi nachýleni vpřed. Ona se však držela velmi dobře zpříma. Těžiště těla přepadávalo tedy vzad.
V průběhu workshopu se podařilo odstranit problém dopínání kolen i to, že se na nohy dokázala postavit již pevně. Když si uvědomila, že stojí a jde nyní jinak, takovým zvláštně nešťastným hlasem řekla, „ale na tajči nás učí ve stoji jakoby sedět“.
S poznámkami o tom, co se naučili na různých kurzech, seminářích apod. se ozvali další. Byl to i případ paní, která nebyla schopna se při chůzi uvolnit a nechat ji v sobě jen tak plynout, aby vůbec procítila, jak v ní probíhá. Byla zcela ovládnuta tím, co nazývám ŽÁBAMI NA PRAMENI – podvědomými vlivy, které naruší spontánní tvorbu pohybu..
Tajči je skvělé cvičení, pouze ale v případě, že u toho, kdo se mu věnuje, nezmění nic na tom, že základem veškerého pohybu je chůze. Kdo to má v sobě takto srovnané, po lekci tajči se postaví a odejde normálně. Vezme si z něj jen to, co v tomto cvičení představuje přidanou hodnotu – naprostá plynulost a provázanost pohybu celého těla. Pro tajči typický postoj tomu napomáhá tím, že sníží napětí svalstva v celém těle, takže pohyb zajišťují nejhlubší vrstvy svalstva. 
Když v sobě nemáme upevněný základ přirozeného postoje a pohybu – a to na fyzické i psychické úrovni – snadno se pak stane co oné paní: že mozek vezme za bernou minci podnět, který tento základ takříkajíc přepíše.
Pro ilustraci fotky postoje ideálně přizpůsobeného chůzi a postoje, v němž se odehrává tajči.
Zář 042022
 

Zde se můžete podívat na termíny seminářů k bolestem kloubů a zad a s workshopů pro správnou chůzi ve II. pololetí roku 2022. Nejen Praha, ale i Třeboň, Brno a Ostrava. 

 

Pro krátké a dlouhé workshopy (tříhodinový Otestuj si svoji chůzi a celodenní Tajemství správné chůze) nejsou vyčleněny samostatné termíny, ale konají se vždy v sobotu. První část celodenního workshopu probíhá totiž stejně jako testovací workshop. Zájemci o otestování opustí tedy workshop o polední pauze. Pokud by v průběhu dopoledne usoudili, že by chtěli pokračovat, mohou zůstat, dorovnají jen rozdíl v ceně jednoho a druhého workshopu. 

Více informací k účelu a organizaci workshopů najdete zde:  Workshopy pro správnou chůzi – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)                                                                                                             

Semináře

 

Kromě semináře  proti bolestem klubů a zad – Dokonalý pohyb pro každý den – je možné zúčastnit se během téhož víkendu odborněji laděných seminářů Gravitační a antigravitační motorika a Člověk – nedokonale vzpřímený živočich. Dočtete se o nich zde:   Semináře – správné držení těla a bolesti zad.  – Kocouří cviky (kocouricviky.cz).                        

Účast na více seminářích je zohledněna slevou 20 – 30%. Seniorům 65+, mladistvým a více zájemcům přihlášeným společně se poskytuje sleva 20%.    

Přihlásit se můžete na odkazech uvedených výše nebo přímo zde. Nezapomeňte prosím upřesnit v objednávce datum a název workshopu/semináře, na který se hlásíte. Poté obdržíte e-mailem bližší shrnující informaci k organizaci akce, o niž máte zájem.  V případě, že na ní bude ještě volné místo, budete vyzváni k zaplacení zálohy.  

    Objednat se na akci

    Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

    Vaše jméno

    Vaše příjmení

    Váš email

    Váš telefon

    Počet osob

    Chcete nám něco vzkázat?

    Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním vašich osobních údajů. Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

     

    Srp 272022
     

    Proč nejde zbavit se úplně bolestí zad, když si současně nedáme do pořádku chůzi?  

    Všechny tzv. problémové části těla jsou propojeny v celek držení těla. Ten ale není jen v klidu, musíme také chodit a různě se pohybovat. V duchu sloganu  „řekni mi co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi“, můžeme říci “ ukaž, jak se dnes pohybuješ, a já ti řeknu, co tě zítra bude bolet“. Kolika z nás doma říkali nejen to, abychom se narovnali, ale i to, že příšerně nebo nějak divně chodíme? Jedno i druhé pozná každý. Smysl pro dokonalý pohyb i držení těla máme totiž v sobě úplně všichni. Poradit, co s tím, však umí jen málokdo a zdaleka nejméně si umí poradit ten, koho se to týká. 

    Ortopedické vady na chodidlech, například ale i to, že se neprotáčí páteř, jsou až důsledkem toho, že ve vás něco nefunguje tak, abyste mohli chodit správě. Můžete sice pomoci cvičením tomu, aby se to nezhoršovalo, a ulevit tím i bolestivým potížím, chůzi, která má na svědomí vznik těchto vad,  tím však  nijak zásadně nezměníte ani nezlepšíte. 

    Předpokladem zlepšení chůze je vědět zaprvé, v čem spočívá správná chůze, a zadruhé z jakých prvků se skládá. Pak teprve můžeme srovnat to, co jednotlivým lidem kazí v globále a co dílčím způsobem jakoby zevnitř. Kdyby to  byla například plochá noha – neboli ochablost svalstva plosek nohou  –  nestačí posílit je tzv. „píďalkou“ – ale je třeba vymyslet cvik, který zapojí tyto svaly do chůzového pohybu a zkoordinuje je rovnou s činností svalstva celého těla při chůzi. To je nejen posílí, ale i tím správným způsobem. Teprve porovnání  Vašeho provedení takového cviku se správným, a Vaší navyklé chůze s lidský náležitou ukáže, co konkrétně je třeba zlepšit. Postupuje se tedy v duchu hesla „abychom věděli, co a jak léčit, musíme znát nemoc“. Nemocí není narušená stavba – ortopedická vada – ale nesprávný způsob chůze, za nímž primárně stojí nějaký nedostatek na úrovni řídicích funkcí a sekundárně tzv. překážky správného provedení na výkonné úrovni.  To samé se týká držení těla.     

    Držení těla a chůze jsou dvě strany téže mince 

    Na to, jak zlepšit držení těla,  existuje dnes mnoho různých návodů. jejich nedostatkem je to, že nejsou propojeny s pohybem. V první řadě s tím,  jak se má správně chodit.  To, že někteří cvičitelé již zařazují do svých lekcí cviky ve stoji pro nohy, samo o sobě ještě neznamená, že jsou to cviky na chůzi. O něco podobného se stále častěji snaží i fyzioterapeuti,  když učí tzv. lví chůzi. Nevycházejí přitom z pohybu a chůze konkrétního člověka, ale stavby nožní klenby jako výsledku miliónů let vývoje vzpřímenosti. O tom se ale v podstatě nic neví. I když problémem je vnitřní rotace chodidla, vkládají do pohybu zevní. Mladé dívky, které již chodí jako lvice, se mohou nadít toho, že tento vložený pohyb jim obludným způsobem zkřiví časem nohy do „O“, jak občas – naštěstí zřídka – vídáme u některých lidí ve vyšším věku.   

    Gordický uzel  úzkého hrdla cvičení pro správné držení těla 

    Jedním ze základních znaků správné chůze je střídavě protisměrný torzní pohyb celého těla. Cvičení pro správné držení  těla je dnes založeno  hlavně na posilování „středu“ těla – a to se provádí zásadně symetricky, tj. protitorzně.  Jedno a druhé se tedy tluče a celkem jasně nám říká, že je třeba vyjít nikoli z držení těla nebo jen rotace  páteře – tím se zase snaží přispět svojí troškou do mlýna autor SM systému MUDr. Smíšek – ale z chůze jako celistvého základního pohybu celého těla ve stoji,  Už jen to, o jak rozdílné přístupy k nácviku chůze se  v obou zmíněných případech jedná,  a k jak rozdílným způsobům chůze vede jeden a druhý koncept „správné“ chůze, vzbuzuje otázku, který z nich je vlastně ten pravý.

    Jak postupujeme ve cvičení O-A metodou®

    Ve cvičení O-A metodou® vycházíme z pravidel správného provedení pohybu, jímž je samozřejmě i chůze. Snažíme se odstranit chyby v pohybu nejen při chůzi, ale při  pohybu v jakékoli části těla. Tím se dostáváme k problémovým oblastem a zdravotním potížím jednotlivých lidí. Chyby se projevují při pohybu vsedě na židli, při pohybech paží a trupu ve stoji i na zemi  a samozřejmě i při chůzi. Každá chyba ukáže, co v těle dlouhodobě nefunguje tak, jak má. A nezůstává zpravidla u jedné – když je tuhá hrudní páteř, nejsou dost pohyblivá ramena a při chůzi chybí samozřejmě  torzní pohyb (nejen páteře).

    Z arzenálu  cvičení pro správnou chůzi použijeme v takovém případě pouze takové cviky, které pomohou uvolnění a zlepšení kloubní pohyblivosti v horní části trupu, a tu rozvíjíme s přihlédnutím k tomu, jakou ji potřebujeme při chůzi. Držení těla, kvalitu pohybu a chůzi  rozvíjíme tedy ve vzájemné provázanosti.  Podobně v bederně-kyčelní oblasti, u dolních končetin atd.

    Cvičením pro jednotlivé problémové oblasti tak zabíjíme hned tři mouchy jednou ranou:  odstraňujeme lokální příčiny bolestivých potíží a současně vytváříme předpoklady pro to, aby se to vše, čím se při lekci zabýváme, mohlo postupně skládat v celek stále lepšího držení těla a lepší chůze.    

    Úlevu od zdravotních potíží pocítíte velmi brzy a někdy dokonce hned

    Každý nepatrný pokrok v tom, co si takto vyladíte na  držení těla i kvalitě dílčích pohybů, chůzi nevyjímaje, Vám přinese takřka okamžitou úlevu od zdravotních potíží. Protože procvičujeme celé tělo, dílčí účinky se skládají a proces nápravy v celém těle postupuje velmi rychle.  Propojenost všeho v celku chůze chrání před tím, aby se vracely původní potíže a šířily se do zatím zdravých částí těla. Dozvíte se díky tomu, na co si v běžném pohybu máte dávat pozor a na co byste se měli zaměřit při cvičení právě vy, aby se  díky zlepšení chůze udržely výsledky ve Vaší problémové části těla a proces nápravy postupoval samovolně dál.    

    Že opravdu postupuje, vidíte na obrázku u paní Vlaďky. Začala cvičit v 63 letech, kdy již měla tak velké potíže s krční páteří, že myslela, že už nemůže cvičit.  

    Oceňovat s útrpností cvičení, které tohle dokáže, jako instanci poslední pomoci až pro nemocné lidi, není příliš prozíravé.  Mnohem lépe by každému posloužilo, kdyby ho využil jako instance první pomoci k rozvoji kvality svého pohybu.   

    Workshopy pro správnou chůzi a semináře proti bolestem zad 

    K této proměnně paní Vlaďky stačila hodina cvičení O-A metodou® týdně. Je ale pravda, že bylo třeba hlídat,  aby  dělala vše správně. Největší radost mám proto z těch, kdo využijí možnost osobního setkání na workshopu či semináři, kde společně pohlídáme, že všemu dobře porozuměli a nedopouštějí se zbytečných chyb. Zvláště důležité je to u chůze, protože je velmi komplexním,  vnitřně provázaným, hluboce zažitým a rychle probíhajícím pohybem.  

     K organizaci workshopů a seminářů

    Abych mohla každému zaručit, že náležité péče se dostane i jeho zdravotním potížím a nedostatkům v pohybu, není na nich nikdy více než 12 osob. Místo je možné si rezervovat odesláním přihlášky prostřednictvím objednávkového formuláře  níže. Předběžná rezervace místa se mění v  závaznou okamžikem připsání zálohy na můj účet:  173 213 8013 / 3030). 

     

    Záloha v případě semináře činí   500 Kč, plná cena 990 Kč, v případě workshopu činí záloha 990 Kč, plná cena 1.990 Kč.  Zájemcům  65 + a více osobám přihlášeným společně se poskytuje sleva 20%.  

    Pokud chcete zlepšit, co nefunguje ideálně právě u Vás, vyplňte objednávkový formulář níže a do Poznámky uveďte, na kterou z těchto akcí se hlásíte.        

     Těším se na společnou práci při  vylaďování Vašeho pohybu      

    PaedDr. Olga Chválová, CSc., specialistka na zdravotní cvičení, autorka cvičení O-A metodou® a metodiky nácviku správné chůze 

     

      Objednat se na akci

      Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

      Vaše jméno

      Vaše příjmení

      Váš email

      Váš telefon

      Počet osob

      Chcete nám něco vzkázat?

      Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů. Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

       

      Jihočeský festival zdraví 2022 – seminář Chůze a bolesti zad

       

      Proč Vám s potížemi se zády a klouby může pomoci právě seminář Chůze a bolesti zad?  

      Všechny tzv. problémové části těla jsou při chůzi propojeny v jeden celek. Každá z nich v něm zaujímá v různých fázích chůzového pohybu zcela určité místo a plní roli, již je možné popsat naprosto objektivně pomocí pravidel správného provedení pohybu.

      Tato pravidla bývají narušena tím, jaké postavení jednotlivé problémové části těla zaujímají v  běžném pohybu a jak přispívají k jeho uskutečnění. Na semináři Chůze a bolesti zad společně zjistíme, o jaké odchylky – v držení těla i pohybu – se jedná.  Projevují se při pohybu vsedě na židli, při pohybech paží a trupu ve stoji a samozřejmě i při chůzi. Každá taková chyba jasně ukáže, co ve vašem těle dlouhodobě nefunguje tak, jak má.

      Chůze jako pohyb, který by nás měl udržovat fit, kvůli tomu neprostoupí do ztuhlých částí těla nebo přetěžuje klouby v těch,  které se v odpovědi na zatížení při chůzi dostatečně nezpevní. Existující nedostatky se proto upevňují, místo aby chůze působila proti nim. Při chůzi kromě toho podvědomě uhýbáme před bolestí a přetěžujeme tak klouby, které jsou zatím zdravé. Proto je tak důležité, když se při cvičení proti bolestem kloubů a zad zohlední i chůze.  

      Pomocí metodické řady cviků budeme na semináři odstraňovat chyby, které se projeví u jednotlivých účastníků, a tím zlepšovat jejich předpoklady pro to, aby se u nich zlepšila i chůze. I ona má  totiž svá pravidla. Na semináři se s nimi seznámíte a hned si i vyzkoušíte, jaký vliv má jejich zohlednění na jistotu chůze, její pružnost a rovnováhu. 

      Vše, co si takto vyladíte na  držení těla i kvalitě dílčích pohybů, chůzi nevyjímaje, Vám přinese úlevu od zdravotních potíží. Propojeno v celek lepší chůze Vás bude chránit před tím, aby se vracely původní potíže a šířily se do zatím zdravých částí těla. Dozvíte se díky tomu, na co si v běžném pohybu máte dávat pozor a na co byste se měli zaměřit při cvičení právě vy, aby  se díky zlepšení chůze udržely výsledky ve Vaší problémové části těla a proces nápravy postupoval samovolně dál.    

      Komu je seminář určen? 

      Seminář je vhodný pro muže i ženy každého věku.   Pokud se Vám nezdá jejich držení těla nebo to, jak chodí,  není od věci vzít s sebou i děti, (12 – 18 let).  Pokud byste chtěli přijít s dětmi nebo je Vám více než 75 let, uveďte prosím do poznámky v objednávce Dítě + jeho věk nebo 75+. Bude-li Vás takových více, pokusíme se vytvořit pro Vás v obou těchto případech samostatnou skupinu. 

      Co Vás čeká?

      Cvičit se bude ve stoji (chůze, ramena, dolní končetiny ), na židli (bedra, šíje, ramena, dolní končetiny a chodidla) a na zemi (hrudník, bedra a kyčle).  Vyjdeme od cviků, na nichž se pozná, zda pohyb u Vás probíhá tak, aby odpovídal pravidlům správného provedení pohybu pro tu či onu část těla. Projdeme si metodickou řadu cviků, které Vám pomohou přijít na správné provedení pohybu a zbavit se chyb, jichž se při něm běžně dopouštíte. A to nejen proto, že tato pravidla neznáte, ale především proto, že nesprávným provedením pohybu podvědomě kompenzujete nedostatek síly či kloubní pohyblivosti v této nebo jiné části těla.  Tyto – ve své podstatě testovací cviky – Vám ozřejmí, kde potřebujete zlepšit kloubní pohyblivost, což je předpoklad toho, aby se vůbec mohly zapojit ty správné svaly. Díky tomu uděláte důležitý krok pro zlepšení kvality svého pohybu tak, aby u Vás mohl podporovat správné držení těla a pomohl zbavit se nesprávných pohybových  stereotypů. 

      Co budete potřebovat?

      Vezměte se s sebou lehké pohodlné, nikoli však příliš volné  sportovní oblečení (aby bylo znát, jak pracují svaly). Dále čistou obuv vhodnou pro cvičení v sále (typu tenisek, nikoli balerínky či sandály) a ručník  pro cvičení na zemi. (Podložky budou k dispozici, můžete si však samozřejmě přinést vlastní). Kdyby bylo chladněji, doporučujeme mít s sebou tričko s dlouhým rukávem nebo lehkou mikinu. Dále pití, případně lehkou svačinu. 

      K organizaci seminářů

      Abychom mohli každému zaručit, že náležité péče se dostane i jeho zdravotním potížím a nedostatkům v pohybu, nebude na seminářích více než 12 osob. Místo na semináři je proto třeba rezervovat odesláním přihlášky prostřednictvím objednávkového formuláře  níže. Předběžná rezervace místa na semináři se mění v  závaznou okamžikem připsání platby za seminář na účet  pořadatele – 173 213 8013 / 3030).   

      Jihočeský festival zdraví přispívá na tuto akci ze 30%. Částka pro zaslání platby činí tedy 590,- Kč.       

      V případě, že by zájem o tento seminář byl větší než kapacita 36 míst v již vypsaných třech termínech, nebo by platba přišla v době, kdy seminář ve Vámi zvoleném  termínu by byl již obsazen, platbu Vám vrátíme nebo Vám nabídneme náhradní sobotní či nedělní termín  semináře. Platba se automaticky nevrací  u závazných rezervací. Své místo můžete však postoupit někomu jinému a vyrovnat se s ním.  V tom případě je však třeba, abyste nám oznámili, kdo přijde místo Vás, a tím stvrdili, že má zaplaceno. Pokud byste za sebe nesehnali náhradu a Vámi uvolněné místo by se podařilo obsadit dalšími zájemci, platbu po skončení akce vrátíme i Vám. 

      Nenechte si ujít příležitost k lepšímu seznámení s tím, proč něco nefunguje ideálně právě u Vás. Dopřejte svému mozku komplexní podnět k tomu, aby Váš pohyb mohl řídit  lépe ,a sobě poznatky o tom, co pro své zdraví můžete dělat Vy sami.     

       Pokud byste se ještě chtěli na něco zeptat, beze všeho se na mne obraťte. Pište na oametoda@kocouricviky.cz nebo volejte: 777 030 377.  

      Těším se na viděnou v Třeboni    

      PaedDr. Olga Chválová, CSc., specialistka na zdravotní cvičení, autorka cvičení O-A metodou® a metodiky nácviku správné chůze 

      Upozornění

      V záhlaví k této informaci o seminářích Chůze a bolesti zad v rámci Jihočeského festivalu zdraví není technicky možné uvést datum všech tří  seminářů.  Nenechte se proto mýlit tím, že ve výpisu akce vidíte pouze datum prvního ze seminářů, který se koná v pátek 16.9.  Semináře se konají i  sobotu a neděli.  Do Poznámky v Objednávce nezapomeňte proto uvést datum semináře, o který máte zájem. 

      Datum a míst konání

      Pátek 16.9. ,  sobota 17.9.  a neděle 18.9. vždy od 16:30 do 19:30 hodin v SOŠ Třeboň, Táboritská 1064      

        Objednat se na akci

        Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

        Vaše jméno

        Vaše příjmení

        Váš email

        Váš telefon

        Počet osob

        Chcete nám něco vzkázat?

        Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů. Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

         

        Čvc 252022
         

        K napsání tohoto článku mne přiměl reklamní projekt představitelů jedné fitness školy, která pomáhá ženám nastavit střed těla a naléhavě při tom zdůrazňuje,  že toto držení těla se NESMÍ při pohybu za žádných okolností sebeméně změnit, bederní páteř nikdy UVOLNIT A PODSADIT.         

        Držení formované teorií středu těla 

        Střed těla se v posledních letech stal mekkou veškerého fitness i cvičení proti bolestem zad.  Založil ideál držení těla s pánví vědomě zafixovanou v mírném podsazení izometrickou aktivitou břišního svalstva. Odkud se vzaly tyto přístupy, je zřejmé. Jsou odpovědí odborníků na tendenci bederní páteře k nadměrnému prohnutí na straně jedné a její vážná poškození na straně druhé. Těch ovšem nejsou ušetřeni ani lidé, u nichž se tato vada držení těla nevyskytuje. Věc je tedy evidentně poněkud složitější. V tomto článku se pokusím vysvětlit, proč  teorii středu těla nemůžeme považovat za univerzální, za všech okolností a pro všechny lidi vhodný návod  opravdu správného držení těla, natož prevenci bolestí zad a poškození bederní páteře a proč dlouhodobě může dokonce škodit.  

        Z extrému do extrému

        Hitem v době před nástupem teorií středu těla bylo podsazování pánve. Urputnost tehdejších věrozvěstů šla tak daleko, že se při cvičení v leže na zádech vyžadovalo úplné přitisknutí beder k podložce.

        Teorie středu těla správně poukázala na to, že i v této poloze si pánev uchovává svůj fyziologický pánevní sklon – mírné vysazení. Jelikož se však pánevní sklon v této poloze vlivem gravitace a uvolnění svalstva beder zákonitě a zcela přirozeně zmírní, přišel J.H. Pilates s myšlenkou vědomého nastavení pánve do tzv. neutrální polohy, v níž toto postavení pánve zafixoval speciálními cviky pro posílení břišního svalstva. Díky tomu se mohlo přenést i do stoje a mohl z něj vycházet veškerý pohyb bez toho, aby se postavení pánve sebeméně změnilo. Tak vznikl Pilatesův střed těla jako powerhaus – zdroj síly veškerého svalstva. Ve skutečnosti nehybný podstavec, přes nějž se pohyb nemůže plynule přenášet z horní části na spodní a naopak. Jeden extrém tak nahradil jiný a nastal problém – co s takto zafixovanou pánví při pohybu.

        Podcenilo se to, co je společné všem teoriím držení těla – že oboustranné, tj. symetrické zpevnění jakékoli části trupu má tendenci rozšířit se na celou páteř. Přes zprvu pozitivní účinek přestal proto pilates dělat některým lidem dobře, protože u nich zvýraznil tendenci těla k tuhnutí věkem. Páteř, aby si udržela dobrou pohyblivost, se však musí nejen „držet“, ale také se uvolnit a při chůzi, probíhající při velmi nízkém napětí, též  protáčet. Příliš pevné držení je jako hradba, na niž nohy a vlastně i paže, bezmocně narážejí při každém kroku.       

        Bez ohledu na to, že teorie „dynamické neuromuskulární stabilizace“ (DNS) prof. Pavla Koláře vztáhla později postavení pánve k činnosti bránice, na problému tuhosti  páteře se tím nic nezměnilo. O dogmatu ze soudobé  praxe,  že v tomto postavení musí pánev zůstat i při jakémkoli pohybu – že se pánev nesmí nikdy PODSADIT a bederní úsek páteře nikdy OPLOŠTIT, jsem hovořila v úvodu. To nikdy je v naprostém rozporu se stavbou lidského těla včetně uzpůsobení bederního úseku páteře k prohnutí, ohnutí i rotaci. Toto vše se takto nastaveným klidovým držením těla zablokuje. A protože mozek je dobrý služebník, vezme za své i biologicky nesmyslné přání. Když zjistíme, že příliš pevný střed těla není tak docela to, co potřebujeme, není vůbec snadné přesvědčit ho o tom,  že jsme se vlastně jen spletli. A že to je omyl, ukazují fotky přirozeně se pohybujících dětí.

         

        Od středu těla k sexy zadečku

        Formování postavy daleko předčilo zdravotně odůvodněný záměr pouhého zpevnění problematické bederní části páteře. Pustilo bederně-pánevní úsek vzpřímené postavy dopředu, jak nejvíce je ve stoji možné. Navíc působí dojmem, že elegantně vyřešilo i problém kulatých zad.

        Že by konečně opravdu to pravé? 

        Základní podmínka biomechanické rovnováhy, že těžnice  spuštěná ze záhlaví prochází rýhou mezihýžďovou a dopadá za paty je při tomto držení těla splněna. Posun těžiště vpřed v důsledku souvislého prohnutí horní části těla je plně kompenzován tahem horní části těla vzad. Držení těla je díky tomu vyvážené. Zvýšené prohnutí nevadí ani bederní páteři. Díky setrvalému tahu horní částí těla vzad nejsou obratle v žádném okamžiku stlačeny vahou těla nad nimi.

        Jenomže právě to je vada na kráse na pohled jinak velmi atraktivního držení, vedle něhož přirozeně vertikální držení těla působí jako chudinka, která u dnešních mladých dívek může vzbuzovat  leda tak útrpnost.        

        Pomůže toto vymazlené, leč uměle vykonstruované držení těla dnes ještě mladým dívkám vyhnout se jednou provždy bolestem zad, sesedání páteře, zborcení nožní klenby a dalším strašákům vyššího věku? 

        Odpověď na tyto otázky dnes neznáme. Tělo těchto sexy se držících dívek nám na ně odpoví až po desetiletích. Už dnes však můžeme odhadnout, jak na tento razantní zásah do fylogeneticky podmíněné stavby  lidského těla odpoví organismus prostřednictvím své adaptivní funkce. Ze sportu –  a konec konců i z formování postavy prostřednictvím fitness – víme, že na intenzivní, dlouhodobě se opakující podněty odpovídá organismus přestavbou těla. V případě kvalitativně zcela odlišného uspořádání něčeho tak zásadního jako podélná osa těla lze očekávat, že adaptace bude o to výraznější.

        Setrvalý tah směrem vzad, bez něhož by se stavba sexy držení těla zhroutila jako domeček z karet, působí na délkový rozměr podélné osy těla – v daném případě však pouze na jeho horní část. Dá se tedy očekávat, že povede ke změně proporcionality těla podobně, jako vytahování se za potravou ve výšce před sebou vedlo  u žiraf k rozvoji jejich dlouhého krku.

        Sexy držení těla z mládí by se v tom případě měnilo nepozorovaně v postavu s dlouhým trupem vůči relativně stále kratším nohám. Otázkou je, zda by se v souvislosti s těmito tělesnými změnami neobjevily nové, dnes neznámé zdravotní potíže. Setrvalý tah horní částí těla vzad se – málo platné – vylučuje totiž s vertikálním pružením, které je podmínkou správné funkce biomechanické pumpy, která při chůzi a od ní odvozeném pohybu ve stoji  zajišťuje výživu buněk celého těla.

        Vertikální pružení

        Esovitě dvojmo zakřivená páteř, jejíž držení nám dělá od dětského věku takové potíže, je z tohoto hlediska biologicky nezbytnou podmínkou životaschopnosti vzpřímeného organismu. Každý dopad na pevnou zem je provázen prohloubením všech zakřivení páteře. Jeho následné odpružení všechna zakřivení páteře zmírní, a dokonce více, než odpovídá jejich hloubce v klidovém stoji. Tato zákonitost, díky níž se udržuje pružnost vzpřímené postavy a plná tělesná výška, vyplývá z rozdílu v napětí svalstva v klidu a při pohybu. Mechanismus výživové pumpy ovšem plnohodnotně funguje pouze při chůzi.  Je to jediný pohyb, při němž je tělo aktivně vytlačováno vzhůru, současně se ale přidržuje země, takže podélná osa těla je ve vytlačení vzhůru formována protitahem, který odpovídá přirozené stavěy těla a fyziologické kloubní pohyblivosti. 

        Svaly musí kromě toho někdy relaxovat a klouby se promazat. K tomu dochází  při přechodech mezi opačnými krajními polohami -oscilační princip pohybu: vysaď – podsaď, přednož -zanož, vyhrb – prohni atd. To správné držení u dobře pohyblivé kostry je v klidovém stoji někde mezi tím a nastaví se samovolně díky fyziologickému sklonu pánve a tomu, že svalstvo  má být živé  – reagovat pohotově na jakýkoli pohyb. Toto je skutečný problém bederní páteře – že břišní svalstvo se u mnoha lidí vůbec nezapojí a plandá si jako kus hadru bez ohledu na to, co právě dělají. Jistě, souvisí to i s držením těla – přílišné překlopení pánve. Tou správnou odpovědí však není sešněrovat ji do korzetu na pevno nastaveného a nehybného středu těla, ale najít pohyb, který břišní svalstvo toho kterého člověka přinutí povytáhnout pánev vzhůru , aby svaly zadní straně mohly její spodní konec stáhnout o něco níže a   – světe div se!!!  – tím správným způsobem ji vlastně PODSADIT. To vše může fungovat, jen když napětí proudí řetězcem na sebe navazujících svalů tak, aby to pohnulo jim společným úsekem kloubního řetězce stavby podélné osy těla. 

        Příroda, můžeme-li to tak říci, věděla velmi dobře, proč nás obdarovala právě takovou stavbou těla, s jakou jsme se narodili.  Ta předurčuje  způsob, jak se tělo poskládá do různých poloh. V některých je bederní páteř prohnutá, v jiných zcela náležitě oploštěná nebo zakulacená.  

        Vysazení pánve při sexy držení těla je jako mimoběžná křižovatka, která zcela ignoruje kontinuitu řetězce osového svalstva i kloubů podélné osy těla. Vertikální impulzy, které při chůzí vysílá do podélné osy těla svalstvo  plosky nohy – vždy ale jen  JEDNÉ  –  jsou torzní povahy. Při trvale vysazené pánvi projdou naposledy abnormálně vzpřímenou kostrčí.  Protože není kam je předat, vyšumí naprázdno jako vyšplíchnutí vody ve sklenici, když s ní bouchneme o stůl, zatímco svalstvo trupu si po souvislém oblouku od kyčlí kaž po hlavu vede svou.   

        Výživová pumpa a memento srostlé křížové kosti 

        Setrvale působící mimoběžný tah v horní části znemožní, aby v ní vůbec mohla fungovat výživová pumpa, která díky rytmickému odlehčování a stlačování všech kloubů nad sebou zajišťuje buněčnou výživu. Při stlačení vytlačuje z buněk do mezibuněčného prostoru vodu se zplodinami látkové přeměny, při odlehčení ji odtud nasává zpět, obohacenou však o látky potřebné k výživě toho či onoho druhu tkáňových buněk.

        Srůst křížových obratlů, u čtyřnohých předchůdců člověka ještě pohyblivých, ale i Bechtěrovovo onemocnění  páteře, by pro nás měly být mementem, jak s částmi těla, které neslouží pohybu a nepotřebují tudíž tomu odpovídající výživu, naloží geny – přemění je v kost. V průběhu života nositelů takového vývojového podnětu ještě nikoli. Pro jejich potomky, další generace a část populace, do níž se v rámci genetického mixu rozšíří geny nasměrované sexy držením těla na tuto vývojovou dráhu,  budou však již kostky vrženy. Není nakonec i Bechtěrev jen dědictvím po předcích, kteří  dbali na své držení těla až příliš a chodili se zataženým břichem tak důsledně, až se z toho chce bedrům jejich potomků nehýbat se vůbec? 

           

        Cvik „prkno“ – šlágr teorie středu těla – který  učí podepření bederní páteře za situace, kdy je ve vzduchu v horizontálním postavení, má tendenci podvolit se gravitaci  a prověsit se dolů, je samozřejmě v pořádku. Je však až vrcholem umění se pohybovat. Stejně jako „kobra“ či „kočky“. Provedení, jaké vidíte na obrázcích, je až výsledkem mnohaleté poctivé práce na kultivaci svého těla pohybem pomocí desítek cviků, s jejichž pomocí se odstraňují chyby a člověk se připravuje postupně na to, aby jeho mozek na první dobrou zajistil bezchybně jakýkoli pohyb. Takto se to alespoň dělá ve cvičení O-A metodou. Bez zbytečných řečí , al es porozuměním složitosti tak prosté věci , jakou je pohyb a mozek, který ho má na starost.  

        Hyperkorektní, normální a ochablé držení těla 

        Toto schéma velmi dobře znázorňuje jednak mimoběžnost uspořádání vzpřímené postavy (obr. 1) tak to, že nejjednodušší a zcela náležitý způsob jak pánev příliš naklopenou vpřed (obr. 1 a 3) dostat do správného postavení je stáhnout její vysazený zadní konec dolů. Pohyb tímto směrem má charakter podsazení, které může skončit jak v klidovém stoji s  fyziologicky náležitým pánevním sklonem a přiměřeným prohnutím v bedrech (obr. 2) tak pokračovat do opačné krajní polohy, kdy se její spodní konec protlačí zcela vpřed a bederní úsek páteře protáhne. Zatracovat podsazení pánve je chyba nejen proto, že tento pohyb je nedílnou součástí lidské pohybové výbavy, ale i proto, že ve skutečně je tím správným klíčem k dokonalému držení těla.    

         Z kineziologického hlediska je pánev podsazena i v situaci, do které bychom to nejspíše vůbec neřekli (obr. 2 níže). Jelikož podélná osa těla zde tvoří celoprohnutý oblouk, působí postoj na tomto obrázku dojmem, že je pánev vysazena.  To je ale omyl. Zanožená končetina pánev podsazuje – aktivně protlačuje její spodní konec vpřed. Tím, že její horní konec naklopí vzad, přinutí bříško zamáčknout horní konec pánve vzad. Prohnutí se tudíž přenese z beder až pod hrudník do postavení, na které správně poukázala teorie DNS, bohužel však jen u staticky chápaného držení těla. Pokud chodíme správně, dostává se páteři těchto podnětů při každém kroku.  

        Pohyb a držení těla jsou dvě strany téže mince

        Společným nedostatkem a základním omylem všech „teorií středu těla“ je to, že v držení těla nezohledňují funkci dolních končetin při pohybu ve stoji.

        Pojem střed těla není třeba zcela zavrhovat.  Stačí nedělat z něj dogma. Pokud držení těla uvažujeme jako nedílnou součást pohybu, je sice nadbytečný, nechceme-li se ho však vzdát, protože pouze jeho prostřednictvím můžeme ve stoji  nastavit a při pohybu ve stoji kontrolovat sklon pánve tak, aby byla ve správném postavení vždy i páteř, musíme ho však vztáhnout ke kyčelním kloubům a kyčelně-pánevní oblasti, nikoli oblasti pánevně-bederní jako dosud. Ta – nejen ale ona- zlobí z mnoha různých důvodů. Ty všechny spolehlivě osloví cvičení pro správnou chůzi.

        Cvičení pro správnou chůzi

        Při tomto povýtce zdravotním cvičení se ukáží nedostatky, které jsou v držení těla i pohybu u každého trochu jiné. A rovněž to, co k jejich odstranění potřebuje právě on. Za správným pohybem i držením těla si tak jde každý pro něj přiměřeným způsobem a vlastním tempem.  Opačné krajní polohy ve stoji na obrázcích nahoře ukazují, co by měl bezchybně dokázat úplně každý. Obrázky dole pak cviky pro pokročilé, které rozvíjejí chůzově specifickou koordinaci  a zdatnost.     

        Chůze jako základní pohyb ve stoji plně rehabilituje klasické, čistě vertikální pojetí držení těla (obr. 2 na schématu výše).

        Správné držení těla je takové, které je dokonale přizpůsobené chůzi 

        Půvabným dámám v tomto článku a všem ostatním, kdo uvěřili ve střed těla – držení těla s pánví vědomě fixovanou ve vysazení – ze srdce přeji, aby svůj zadeček  vrátili na své místo dříve, než se jim to vymstí a přes zprvu pozitivní účinek ukáže i svoji odvrácenou tvář ošklivého kačátka. 

        Opravdu správné držení těla a trnitou cestu za ním znázorňují obrázky dámy, která také bývala velice půvabná, dospěla k němu ale až desítky let poté, co ji notně potrápily migrény, urputné bolesti šíje a v posledku též motolice. Pomohla jí k němu její dcera v době, kdy si myslela, že je tak nemocná, že už nemůže cvičit. Díky dceři to zkusila a výsledkem je držení těla dokonale přizpůsobené chůzi.  U cvičení vydržela, protože jí bylo od prvního okamžiku příjemné a nic ji při něm ani po něm nebolelo. Během půl roku byly pryč i všechny zdravotní potíže.   

        Workshopy pro správnou chůzi

        Pokud se vám snad nedaří vypudit ze svého mozku, celkového postoje a držení těla, jednotlivých svalů  a kloubů to, co u vás není dlouhodobě v pořádku nebo jste do nich – nic zlého netuše – vložili v přesvědčení, že je pro vás to nejlepší něco, o čem nyní už víte, že má svá nemalá úskalí, ráda vám na některém z workshopů pro správnou chůzi či semináři proti bolestem kloubů a zad pomohu přijít na kloub tomu, v čem je zakopaný pes. 

        Učíme se na nich převést nesprávnou (kyčelní) chůzi na lidsky náležitou (kotníkovou). To samo o sobě není úplně snadné a zmatení mozku držením těla s vědomě vysazenou pánví to ještě  komplikuje. Věřím ale, že díky mým bohatým zkušenostem se cvičením pro správnou chůzi to společně zvládneme. Bližší informace najdete zde:

        Workshopy pro správnou chůzi – Kocouří cviky (kocouricviky.cz) a zde Semináře – správné držení těla a bolesti zad.  – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

        Pokud byste se chtěli přihlásit rovnou, nezapomeňte prosím uvést do poznámky v objednávce, na který termín v kterém městě máte zájem. Workshopy jsou celodenní a konají  se proto vždy v sobotu (9/10 – 17/18 hodin), semináře v pátek předtím (16:30 – 19.30 hodin).  Cenu 1.890 resp. 850 Kč jsme zatím nezvýšili. Seniorům a více účastníkům přihlášeným najednou poskytujeme navíc slevu 20%).   

              

          Objednat se na akci

          Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

          Vaše jméno

          Vaše příjmení

          Váš email

          Váš telefon

          Počet osob

          Chcete nám něco vzkázat?

          Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním vašich osobních údajů. Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

           

           

              

              

           

           

          Čvn 112022
           

          Držení těla je samozřejmě velmi důležitý ukazatel toho, jak jsme a tom po fyzické stránce. Nemělo by se však změnit v dogma, tím méně posedlost.

          Právě to se totiž děje, když se snažíme dostát nějakému návodu na správné držení a úzkostlivě se ho držíme v přesvědčení, že právě a pouze ono nás ochrání před zdravotními potížemi. Držet se znamená nehýbat se.  My se ale hýbeme a při tom se proměňuje i uspořádání těla. Držení těla nemá jen tu podobu, kterou jsme v dobré víře vzali v klidové poloze za svou, ale nekonečně mnoho. Raději než o „správném držení těla“ hovoříme proto ve cvičení O-A metodou®   o náležitém vzájemném uspořádání jednotlivých článků kostry„.  Uvažujeme ho navíc  vždy ve vazbě na situaci, v níž se právě nacházíme. Držení těla nechápeme tedy jako statický , ale dynamický jev, který je stejně proměnlivý jako samotný pohyb. 

          Pohyb a držení těla jsou dvě strany téže mince

          Byl by samozřejmě nesmysl  zjišťovat si, jak se držet v té či oné situaci. Držení těla a pohyb jsou totiž dvě strany téže mince.  V klidové poloze se tělem nic neděje. Je to ale jen ticho před bouří.  Jakmile  chceme přejít z jedné klidové polohy do jiné, je to už pohyb, jehož je klidová poloha nedílnou součástí – jeho začátkem a/nebo koncem. Přejít z jedné druhé vyžaduje podvolit se pohybu – PUSTIT  se momentálního uspořádání těla – uvolnit se a umožnit tělu, aby se přeuspořádalo. Nepatříte náhodou k těm, pro něž uvolnit se je téměř neřešitelný problém? 

          Od jednoho uspořádání těla k jinému se dá přejít mnoha způsoby. Správný může být ale samozřejmě jen jeden. Je to ten, který je pro klouby nejšetrnější.  Když známe pravidla správného provedení pohybu a naučíme se je při cvičení aplikovat, v těle se rozpohybuje vše, co je ztuhlé, a co je uvolněné a pohyblivé až příliš, se naopak zarovná do latě optimálního uspořádání kostry celého těla.

          Na pohyb je pak radost pohledět. A držení těla v klidovém postoji?  Bez stresu a zbytečného napětí svalstva se uspořádá do momentálně optimálního postavení samo od sebe.    

                                   

          Kdy, jak a proč škodí přílišný důraz na staticky chápané držení těla? 

          Když se přecení držení těla a podcení kloubní pohyblivost, již je možné rozvinout jen pohybem, může se stát, že napětí svalu, kterým se snažíme vtlačit povolenou část těla do celku „správného držení těla“, se na centrální úrovni zafixuje a  zablokuje schopnost uvolnění tohoto svalu.  Sval v takovém případě  „koriguje“ držení  těla neustále a jakoby neví, kdy s tím přestat. Hyperkorekce, v niž to vyústí, není o nic méně škodlivá, než bylo předtím vadné držení. 

           Stává se to u krční a bederní páteře.  

          Paní, která propadla tajči a pro něj typický cvičební postoj si vzala za své i v běžném pohybu, žila s pocitem, že tak je to správné. Jen jí bylo divné, proč ji najednou rozbolela  kolena. Dojmem, že ve stoji zpola sedí, působila i mladá paní, která se při pilates snažila až příliš svědomitě nastavit pánev do tzv. neutrální polohy.  Izometricky posílené, na určitou hodnotu napětí nastavené břišní svaly, pak protlačovaly bederní oblast páteře vzad neustále do postavení, v němž se pánev nachází v sedu.

          V hyperkorekci může vyústit i cvik „zásuvka“ – protlačení hlavy bradou vzad.  Napětí svalů, které ji provádějí, se přizpůsobí napětí okolních svalů a v držení, které odpovídá zásuvce, ztuhnou svaly v celé této oblasti.  Jakýkoli pohyb hlavou probíhá pak proti zvýšenému odporu svalstva a dotyčný se pak diví, proč ho stále bolí za krkem nebo trápí migrény. Celý nešťastný protlačuje hlavu vzad o to víc v domnění, že její držení stále ještě není to pravé ořechové.  V těchto případech vždy pomohlo rozpohybování oblasti zablokované snahou „držet se správně“.  

          A co na to chůze?  

          Hyperkorektní držení krční i bederní páteře posune vzad těžiště celého těla. Váha se tudíž posune více k patám a začne se měnit stereotyp chůze.  Zprvu jen  odchylka v držení hlavy či pánve, mnohdy nijak zásadní, ovlivní tak samotné řízení pohybu a veškerý pohyb. 

          Přitom by stačilo tak málo – respektovat jedno ze základních fyziologických pravidel, že každý sval, aby mohl regenerovat, nabrat sílu k další kontrakci a zvýšit svoji zdatnost opakováním pohybu, se po zatížení potřebuje uvolnit. 

          Naučte se uvolněně pohybovat a dopřejte svému tělu volnost k tomu, aby se uspořádalo samo

          Síla je nedílnou součástí každého pohybu. Svaly jí potřebují tolik, kolik je právě třeba k zajištění správného provedení pohybu. Kvalita pohybu je základ, na kterém teprve má smysl rozvíjet zdatnost.   

          Není třeba se obávat, že uvolněním oslabeného svalu se na první pohled prohloubí odchylka držení, kterou jsme jeho posílením chtěli korigovat. Uvolňovací fáze probíhá vždy proti menšímu odporu a s nižším napětím než fáze posilovací. Zdatnost oslabeného, díky uvolnění dokonale zregenerovaného svalu, se proto opakováním vhodně voleného pohybu zvyšuje. Střídavým zatěžováním a uvolňováním téhož svalu se zlepšuje i pohyblivost úseku kostry ztuhlé ve vadném držení. Posilovací fáze probíhá tudíž po stále delší dráze a do korekce držení v dané oblasti se zapojuje stále více svalů . Souběžně s tím se v ní rozvíjejí již správné pohybové stereotypy. Díky nim pokračuje proces nápravy držení i při běžném pohybu. 

          Chtít nápravu držení teď hned, aniž je na to připravena kostra a činnost svalstva, je chyba.

          Ano – svým svalům a tělu můžeme poručit, co nás napadne. Mozek je dobrý služebník, ale zlý pán. Nemá rád znásilňování a má své vlastní prostředky, jak nám to dát najevo. Stejně tak se ale můžeme snažit svému tělu porozumět a naučit se respektovat zákonitosti, jimž je podřízeno.  Ve cvičení O-A metodou pohlížíme proto na nápravu držení jako na proces, který na jedné straně vyžaduje určitý čas, na druhé straně ale nabízí také množství jiných prostředků zlepšení celkového stavu organismu než okamžitou, vůlí vynucenou  „nápravu“ držení těla.

          Když víme, CO, PROČ a JAK při pohybu děláme, a jak spolu souvisí držení těla a pohyb  – je procesu nápravy účastno i vědomí. A to hned třikrát. Nejprve při tom, kdy se učíme něčemu novému. Podruhé vnímáním toho, jaké má na tělo účinky to, co jsme se  právě naučili.  A potřetí, když nám příjemný pocit z konkrétního cviku potvrdí, že toto je pro organismus dobré a my si díky tomu můžeme být od této chvíle jisti, že takto je to správné a že to tak umíme i udělat. Díky tomu probíhá náprava rychleji, než když se v našem těle léta vše kazilo jen proto, že jsme toho o svém těle a pohybu, jeho správném provedení a záludnostech statického chápání držení těla příliš nevěděli.

          Tím skutečně důležitým, je úleva. A ta – když se zbavíte chyb ve svém pohybu – přichází obvykle velmi rychle.  

          Centrální nervový systém pracuje jako hodinový strojek. I nepatrné zlepšení pohybu sníží přetížení a přinese bezprostřední  úlevou od zdravotních potíží. Úleva není sice ještě úplná náprava ani úplné uzdravení, je to však obrovské povzbuzení, abychom po cestě, již jsme právě objevili, šli po vlastních stopách jakoby proti proudu času a snažili se dosáhnout nejlepšího možného výsledku, jaký je v našem případě možný. To, zda si jen oddychneme nebo po cestě za svým uzdravením půjdeme dál, záleží na každém z nás.   

          Ve cvičení O-A metodou® klademe na první místo pohyb a jeho správné provedení 

          Díky tomu může toto cvičení přinést úlevu i lidem, jimž mnohdy nepomáhá ani rehabilitace. Neznásilňujeme tělo staticky chápaným držením těla a mentorováním jednotlivých svalů, kdy a jak se mají zapnout. Učíme se správně pohybovat. Nač chodit ke kovaříčkům, když dirigentskou taktovku nad pohybem drží mozek? A není toho mimochodem vůbec málo, co jako vzpřímené bytosti musíme sami sebe i svůj mozek ještě naučit.  

          Pokud se chcete dozvědět více o vztahu držení těla a pohybu, pravidlech jeho správného provedení a případně se dopátrat toho, co vám působí zdravotní potíže, právě vám je určen seminář Dokonalý pohyb pro každý den.  Tento seminář se koná vždy v pátek v od 16:30 do 19:30. A zde se na něj můžete rovnou i přihlásit.

          Nezapomeňte prosím uvést do poznámky v objednávce, o který druh semináře (viz upozornění níže)  ve kterém městě máte zájem.      

          Upozornění!!!

          Pro zvídavé pořádáme i odborněji laděné, vždy však praktiky vedené semináře Gravitační a antigravitační motorika a Člověk, nedokonale vzpřímený živočich. Konají se vždy v neděli od 9 do12 a od 13 do 16 hodin,  Více o všech těchto seminářích a podmínkách účasti, pokud byste jich chtěli navštívit více, se dozvíte zde: Semináře – správné držení těla a bolesti zad.  – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

           

           

           

           

           

          Cena semináře je 847 Kč.  Mládeži do 19 let, seniorům 65+ a více osobám přihlášeným společně poskytujeme slevu 20%.    

            Objednat se na akci

            Tučně zvýrazněné položky formuláře je nutno vyplnit

            Vaše jméno

            Vaše příjmení

            Váš email

            Váš telefon

            Počet osob

            Chcete nám něco vzkázat?

            Odesláním objednávky vyjadřujete souhlas se zpracováním vašich osobních údajů.

            Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)