cvičení O-A metodou® – Kocouří cviky

Lví chůze pod drobnohledem

Zář 152023

Nedávno jsem napsala článek o tom, jak se stane, že člověk, který hledá pomoc, podlehne nějakému mýtu. K mýtu jsem se vyjádřila smířlivě jako o něčem dobře míněném, jen ne domyšleném do všech důsledků. Ono to ale není vždy pravda. Někdy je v tom i notná dávka arogance a fanatismu.

Samo označení mýtus je kulantní pojmenování toho, že něčí názor je podle názoru někoho jiného mylný, a pokud se týká lidského těla – správného držení těla a správného pohybu – může být i škodlivý. Proto také se na to ve veřejném prostoru upozorňuje a kulantně se mluví o mýtu místo toho, aby se řeklo, že dotyčný LŽE, PODVÁDÍ nebo MANIPULACÍ S JEJICH MYSLÍ UVÁDÍ VĚDOMĚ LIDI V OMYL – ať už v komerčním zájmu nebo v zájmu „vyšším“ – politickém.

K bontonu dnes patří též to, že i k pouhému názoru se požaduje uvést zdroj, o nějž se tento názor opírá. I zdroj však musí být správný. Jinak je v odborném kontextu označen jako nedůvěryhodný, aniž to brání z něj čerpat, avšak bez jeho uvedení, nebo dnes populárním slovem konspirace. Kde jsou ty časy, kdy byl názor, který nebyl podložen vědeckým výzkumem a ten nebyl publikován v prestižním mezinárodním odborném časopise, nazývám domněnkou – ve vědě kdysi právoplatnou, o určité argumenty se opírající hypotézou, již měl výzkum následně potvrdit nebo vyvrátit.

V případě mých článků počítejte tedy s tím, že jde jen o „domněnky“, byť se je snažím doložit výsledky na konkrétních lidech, a že jsem nedůvěryhodný zdroj a nebudu nikdy citována, i kdyby se našel někdo, kdo na jejich základě provede výzkum, který potvrdí oprávněnost mých názorů. Jako autor na těchto názorech založenou novou skutečností bude uznán až on. Co tomu předcházelo, se tedy ocitne v říši nikdy neexistujícího.

Jak se věda vyrovná s existencí těchto fotografií z nichž první zachycuje proměnu držení paní Vlaďky k lepšímu díky kotníkové chůzi, a s tím, že druhá geniálně zachycuje dva základní typy chůze – kotníkovou (první zleva) a kyčelní – (druhá a třetí zleva) – je mi srdečně jedno.

Poznámka: Ve vyšším věku nedošlapuje mimochodem přes patu už NIKDO. Na kyčelní – silový typ chůze – dojde totiž v určitém věku dech. Tento zadní typ chůze, kdy se tělo musí z paty vyhoupnout dopředu podobně jako skokan o tyči, se musí proto proměnit ve styl chůze, který dotyčný „udejchá“. Skokanovi o tyči pomáhá pružná tyč. Pata však zrovna pružná není. Pružnost – neboli uvolněnost těla ve vertikálním směru – podporuje jen pružný došlap, o nějž jde v chůzi kotníkové.

Nepíšu toto vše kvůli autorským právům, ale s ohledem na nezpochybnitelný (vědecky zatím nejspíše také ještě neprokázaný) fakt, že se vyskytují i jiné typy chůze, než dnes oficiálně uznaná, pro vědu jedině existující chůze, a to LVÍ, ale proto, že lidé mají s chůzí potíže, mají zájem si ji zlepšit a potřebují se dozvědět jak na to, aniž by si uškodili.

Jak má vypadat SPRÁVNÁ – (rozumí se že lví) – chůze

Na internetu jsem narazila na starší video, které propaguje lví chůzi. Jeho autorem je mladý muž, který předvádí na sobě, o čem se snaží přesvědčit jeho diváky. Příznačné je, že ho propaguje pod názvem Jak má vypadat SPRÁVNÁ chůze, nikoli s odvoláním na zdroj a u nás oficiální název LVÍ chůze. Pro toho, kdo ví, o co se jedná, je to sice jasné, ten, kdo o lví chůzi a jiných typech chůze nic neví a neudělá si o chůzi alespoň základní rešerši, platí po shlédnutí tohoto vide jen to SPRÁVNÁ CHŮZE. Z toho nutně vyvodí, že právě toto by se měl rozhodně naučit.

Když jsem se po zběžném shlédnutí tohoto – jistým způsobem velice přesvědčivého – videa, chtěla podívat na některé detaily, šla jsem do kolen. Ukázaly totiž to, co mi při pouštění videa uniklo – momentky z reakcí těla autora videa na podněty, jimž ho vystavoval při předvádění „svého“ know how.

Obrázky zleva znázorňují:

došlap přes patu
překlopení chodidla na jeho vnější stranu
přiklopení palcem na vnitřní stranu chodidla
čelný pohled na souběh pohybu obou chodidel před přenesením váhy na přední končetinu
postavení „stojné“ končetiny při dokončení odrazu

Odkud se vzala „lví chůze“

Lví chůze byla uměle vykonstruovaná na základě objevu spirální dynamiky švýcarským rehabilitačním, u nás hojně publikovaným lékařem Chrisem Larsenem. Tento princip, podle nějž se v průběhu lidské fylogeneze utvářela stavba lidského těla, se odráží nejen v pevném sešroubování nožní klenby – ale též v diagonální komponentě veškerého svalstva trupu. Díky tomu může páteř reagovat při chůzi na výtlačné impulzy vycházející ze svalstva plosek nohou. Spirálně uspořádaná nožní klenba přenáší jejich prostřednictvím na páteř rotační impulzy. Výtlačně-rotační impulzy chrání páteř před sesedáním a formují během chůze nebo při cvičení ve stoji (terminus technicus) držení těla.

Potlačení rotačních impulzů lví chůzí

Problém lví chůze – když pominu rozvolnění vazů zevního kotníku ve fázi, kdy je tělo aktivně překlápěno z paty na vnější stranu chodidla – je v tom, že vykloněním chodidla nejprve ven a potom dovnitř jsou zcela eliminovány rotační impulzy. Tělu je dodává stojná končetina při odrazu, když se „přišroubovaná“ k zemi nachází ještě za tělem a prostřednictvím spirality nožní klenby ho páčí třemi směry současně – vzhůru, vpřed a do rotace (z hlediska sloupce podélné osy těla do torze – protáčení mechanismem obratel po obratli). Vnitřek těla je tím založen jako trojrozměrný prostor. V okamžiku odrazu musí být proto tělo vykloněno mírně vpřed, nikoli vzad jako při kyčelní chůzi.

Rotační impulzy jsou výtlačně-torzní povahy

Rotační impulz předchází při chůzi zpevnění celého těla díky aktivaci rovnovážné funkce v letové fázi, kdy je tělo podepřené jen jednou nohou. Výtlačně-torzní impulz, který tělu odlehčí od vlastní váhy, stačil však mezi tím proniknout až do páteře. Silové momenty ze všech tří směrů pohybu – vzhůru, vpřed a do rotace – jsou tedy v rovnováze.

Výtlačně-torzní impulzy nahrazuje při lví chůzi VYPÁČENÍ celého těla z palce došlapné končetiny

Vzhledem k potlačení výtlačně-torzních impulzů není tělo při lví chůzi ani protočeno ani odlehčeno. Nezbývá než ho o krok vpřed vypáčit z palec došlapné končetiny za situace, kdy nese váhu celého těla. Proto na obrázku nevíce vpravo ten zvláštní postoj připomínající spíše postavení těla při běhu než při chůzi.

Adaptace na lví chůzi

Na konkrétní způsob zatížení – tedy i změny zatížení chodidla při lví chůzi – reaguje mozek bezprostředně prostřednictvím své adaptační funkce, a to na úrovni tělesné stavby. U mladíka, jehož fotografie jste viděli, jsou adaptace naznačeny takto:

1. Tendence k vvbočení bércových kostí od vnějšího kotníku směrem vzhůru. Na pořad dne by v tom případě přišla jejich lámavost v směrem ven.

2. Vybočení palce dovnitř jako kompenzace vyklonění chodidla na vnější stranu – neboli návrat k opičímu chápavému palci, byť v lidské podobě.

3. Ztluštění kostry extrémně zatížených palců nohou. Buňky na takovouto přestavbu se berou vždy z částí těla, které se stávají nepotřebné – v tomto případě by to byly ostatní prsty.

4. Oploštění nožní klenby, zánik jejího spirálního sešroubování a tzv. tříbodové opory na chodidle v klidovém stoji. Kostra chodilda by byla tak rozvolněná, že by kdykoli umožnila sevřít oněmi dvěma samostatnými, po sobě jdoucími pohybu postupně do tvaru původní nožní klenby podobně jako ruku do špetky, bylo by to však možné jen při extrémním zatížení, které palec vynakládá na vypáčení těla vzhůru a vpřed nyní, když je nožní klenba ještě sešroubovaná.

Toto poslední (bod 4) není jen moje domněnka, opírající se o pohled na chodidlo končetiny vzadu na druhé mladíkově fotografii zleva, ale zjištění samotného Dr. Larsena. V odborných kruzích vystoupil totiž už před několika lety s tezí, že koncept tříbodobé opory je chybný a chodidlo má být v klidovém postoji na zemi celou plochou. Jakkoli tuto tezi v odborné diskusi tehdy neobhájil (o lví chůzi tehdy ani zmínka), toto jeho dítě žije dál (nezmiňuje naopak oploštění nožní klenby) ovládlo lékařskou praxi i u nás.

Jak bude vypadat noha člověka chodícího jako lev?

To dnes nikdo neví. Do jaké podoby u konkrétních lidí by vyústila přestavba chodidla podnícená lví chůzí, bude záviset na intenzitě zatížení v tom kterém směru při nácviku lví chůze a stavu chodidel člověka, když s tím začíná. Projevilo by se to každopádně až po letech a rovněž u potomků lidí, kteří s tím začnou v mládí, zvláště když do toho jdou s takovou vervou a takovým přesvědčením jako mladík na fotkách. V obou případech by to bylo již nevratné.

I kdyby přestavba chodidla proběhla ideálně – a to jsem viděla u jedné mladé dívky – tělo každopádně ztratí vertikální pružnost a možnost ji znova rozvinout – přestavěné chodidlo už nedovolí torzi podélné osy těla a její odlehčení výtlačně-torzními impulzy. Lze proto očekávat, že se tím naruší buněčná výživa, fungující díky pružnosti těla ve vertikálním směru na principu mechanické pumpy (vytlačíš-nasaješ). Snaha nahradit je prostými rotacemi by podobně jako u nožní klenby rozvolnila i páteř.

Co říci na závěr?

Lví chůze je experiment lidských konstruktérů a projev jejich celkem veřejně hlásané ambice „stvořit pomocí rozumu“ člověka rovnou dokonale – tj. lépe než příroda. Jimi v odborné literatuře užívaný výraz „konstruktér“ velice trefně vystihuje výsledek, kterého by dosáhli. Než by se jejich dílo opotřebovalo, může fungovat podle jejich představ, není to ale k životu. René Descartes neměl tedy tak docela pravdu v tom, že tělo je jako stroj.

Zahájení běžného provozu ve školním roce 23/24

Aktuality, Provoz Bez reakcí »

Zář 012023

Z podzimního newslettru vyjímám to aktuální:

Zahájení běžného provozu: 19.9.23
Posun zahájení lekce pro seniory ve čtvrtek z 8:15 na 8.45
Podzimní víkendové soustředění: Nové Město nad Metují 13. – 15. října
Přesun kurzu správné chůze z úterý od 18 hodin na čtvrtek od 18 hodin
Konzultační seminář v Praze: 18.11. 9-12 h. a 14-17 h.
Cvičení o Vánocích: 28.12.
Semináře pro rodiče k vadnému držení těla dětí: Třeboň 17.9., Praha 24.9, a 3.12., Ústí n/L. 8.10., Hradec Králové 29.2., Brno 5.11., Ostrava 26.11.
Workshop Finta na správnou chůzi o den dříve tamtéž

Novinka – Instruktážní seminář pro rodiče dětí s vadným držením těla

Držení těla, Provoz Bez reakcí »

Srp 042023

Proč Instruktážní seminář k držení těla pro rodiče?

Při cestách metrem jsem při své profesi nemohla přehlédnout, že naprostá většina dětí školního věku si v poklidu a naprosto spokojeně sedí na zadní straně pánve s bedry prověšenými vzad. Průvodním jevem takového sedu bývají často celokulatá záda s hlavou vysunutou vpřed.

Skutečnost, že takto v naprosté většině případů sedí 20- až 30-iletí – většinou mladíci – je jasnou známkou toho, že nejde o běžnou rozkolísanost držení těla v dětském věku, ale již adaptaci na způsob života s technickými novinkami v rukou a že se z této vady držení těla takříkajíc NEVYROSTE.

Na prahu dospělosti se tak pohybový aparát u současné mladé generace projevuje takovou mírou ochablosti trupového posturálního svalstva, k jaké předchozí generace dospívaly až ve věku 80 – 90 let.

Pokud nechceme, aby se to stalo běžným standardem, na který si prostě zvykneme a budeme považovat za něco normálního, je třeba podchytit tyto zprvu jen zlozvyky už u dětí a postarat se o to, aby rostly a vyrostly jako VZPŘÍMENÉ BYTOSTI civilizačním změnám ve způsobu života navzdory.

Nová doba si žádá nové činy

Zkušenosti ze cvičení s lidmi, kteří mají zdravotní potíže, a rovněž těmi velmi starými, jsou příslibem toho, že se to může podařit.

Když říkám CVIČENÍ, jde o docela jiný postup, než když se rovná přímo držení těla, ať už vědomým zapojováním určitých svalů, posilováním středu těla, rovnáním podle stěny apod.

O držení těla se zde v konečném důsledku jedná samozřejmě rovněž, také ale jevy, jichž se výše zmíněné postupy nedotknou – o zdatnost svalů, které přivádějí tělo do klidových poloh, rytmus pohybu a koordinaci – tedy vše, co souvisí se správným provedením jakéhokoli pohybu.

Čtenáři mého webu jistě tuší, že jde o uplatnění zkušeností, které je možné vytěžit ze cvičení O-A metodou, při vyrovnávání odchylky v držení těla typických pro informační věk.

Osudová výhybka

Pokud to jako dospělí neuděláme – ať už jako rodiče nebo odborníci – vlak s tímto typem „civilizačního onemocnění“ se rozjede přes geny předávané potomkům.

Přes geny se ovšem může rozjet i vlak do stanice DOKONALÝ POHYB – jiný název pro to, co nazývám ZÁKLADEM ZDRAVÉHO POHYBU : perfektní zvládnutí Pohybu ve stoji, Pohybu vsedě a Správné chůze.

Správné provedení pohybu předpokládá, že víme, jak se projevuje, když probíhá správně – poznáme tudíž chyby v jeho provedení – že víme jak ke správnému provedení přivést toho, kdo ho dělá špatně apod. Těch chybných pohybů – v pohybové paměti i na výkonné úrovni pevně fixovaných nesprávných pohybových stereotypů – bývá víc než dost. Je dobře, když se ně může bezprostředně reagovat. K tomu mají nejlepší podmínky rodiče.

Pozvání rodičům

To je důvod, proč jsem se rozhodla nabídnout tento nový druh semináře – aby si rodiče nedospělých dětí udělali představu o problematice zdravotního cvičení, zvláštnostech pohybu v dětském věku, metodických postupech pro nápravu držení těla a tak dál a tak dál. Aby si – stručně řečeno – ROZŠÍŘILI VZDĚLÁNÍ v tom, co se jich v jejich dětech týká stejně bezprostředně, jako zdravotní potíže, které mají sami.

Věřím, že rodičů, kteří chápou naléhavost situace, jsou ochotni pro své děti něco udělat a naučit se, co je třeba k tomu, aby uhlídali, že porostou zdravě civilizačním rizikům navzdory, je mnohem víc než těch, kteří chtějí žít v blažené, velmi ale dvojsečné nevědomosti.

Člověk – samohyb, za který by nikdo nedal zlámanou grešli

Bedra, Chůze, Držení těla Bez reakcí »

Kvě 082023

budete se možná divit, ale konečně jsem dostala rozum.

Po mnoha pokusech vysvětlit lidem, kteří mají potíže se zády či klouby, že nejlepším lékem na to vše je správná chůze, jsem šla konečně do sebe a natočila 4 téměř hodinové sestavy zaměřené na různé problémové části těla.

Sestava č.1: Pro kyčle-pánev-bedra (vleže na zádech)

Sestava č. 2: Od nohou k hlavě (vleže na zádech)

Sestava č. 3: Chůzové nohy, bedra a krk (vsedě na židli)

Sestava č. 4. Chůzové nohy, bedra a hlava s rameny (ve vzporu klečmo)

S tím do sebe to není tak úplně pravda. Spískaly to totiž instruktorky cvičení O-A metodoua®. Před podzimním doškolením vyjádřily přání, abych s nimi probrala svaly pánevního dna.

Když jsem viděla video, které si při doškolení natočily, uvědomila jsem si, že co ukazuji a vysvětluji jim, by měl vědět a umět úplně každý. A zvláště ti, kdo se již nějakou dobu potýkají s různými potížemi „od páteře“. Neodpustím si přisadit – že někdy také „od nohou“, „od hlavy“, „od kyčlí“, od kolen“ a tak dál.

Dost mě překvapilo, jaký zájem byl o první z těchto sestav. Jmenovala se pro kyčle-pánev-bedra. Jak by ne – bedra je věčné – nebo vděčné? – téma a rádců nepočítaně. Druhým překvapením bylo, že tato sestava zabrala i u lidí, kterým nepomohlo, že už těch rádců obešli také nepočítaně.

Proč zrovna tato sestava ano?

Byly za tím nejspíše ty pomlčky mezi slovy kyčle, pánev a bedra. Znamenají zhruba to, že na bedra se i při cvičení vleže může jít od nohou, aby se s nimi propojila v jeden na sebe perfektně navazující celek. Lidé si nejspíše uvědomili, že slyší něco nového, co jim dává smysl. Druhým důvodem bylo zřejmě upozornění na to, že i u sebelepších cviků proti bolestem v bedrech dělá většina lidí chyby, a slíbila jsem, že sestava je vedena tak, aby jim pomohla se jich zbavit.

Odezva na první sestavu mne povzbudila tak, že jsem udělala další 3. Co se týče chyb v pohybu, jsou na tom lidé při cvičení v některých polohách ještě hůře, než když se leží na zádech. Kromě toho jsem mluvila o něčem jiném, než dnes obvykle slýcháme, když jde o zdravotní potíže – místo držení těla najednou pohyb, místo zpevnění středu těla rozhýbávání páteře, vedle beder též chůze a cvičení pro nohy.

Nebuďte proto překvapeni, že část všech sestav věnuji též cvičení pro „chůzové nohy“. Vlastně to jen potvrzuje, že nemluvím do větru, když o cvičení O-A metodou říkám, že je cvičením pro správnou chůzi, ať se při něm dělá cokoli.

Když jsem ve Videoknihovně psala komentáře ke všem těmto sestavám, plnou silou na mne dolehlo, jaký je to u nás lidí s pohybem průšvih.

Dá se to přirovnat k tomu, jako bychom místo od 1 počítali od 5. To by byly zajímavé výsledky! Jenomže právě takhle je to s naším pohybem, pokud se nepohybujeme úsporně při napětí v rozmezí od 1 do 5, ale až od té pětky. Za této situace není totiž fyziologicky možné využít všech 600 svalů, které máme k dispozici, ale většina jich v nás leží ladem zcela bez užitku.

Tomu mimochodem odpovídá i účinnost lidského pohybu – maximálně 26% – 28%. Nedá se to zvýšit ani u vrcholových sportovců. Těžko bychom hledali lepší důkaz toho, že problém u nás lidí není v objemu a intenzitě zatěžování, ale v mimořádně nedokonalém využití práceschopné svalové hmoty.

My lidé jsme jako auto, které by i velkou rychlostí jelo stále jen na dvojku. Kolik byste za takové auto dali? Jsme možná lepší než auto, které by ze sebe 100 km/hod. na dvojku nejspíše nevymáčklo. My vůlí sice ano, ale jen do doby, než se nám zadřou klouby a bolest znemožní další pohyb.

Je pravda, že jednotlivý sval, tím méně ten zasutý v takové hloubce, že o něm ani nevíme, toho sám moc nezmůže. Když se ale pod taktovkou dobrého dirigenta do toho dají ty nevyužité stovky ladem ležících svalů, je to samozřejmě jiná.

Pohybovat se uvolněně je jedna z věcí, jimž učí O-A metodaa®. V těch sestavách se ale učí i to druhé a třetí – uvolněně, „a při tom naprosto správně“ a „rozložit zatížení co nejrovnoměrněji na co nejvíce svalů a kloubů po cestě“. Jinými slovy sestavy jsou módně řečeno raketomet nabitý svatou trojicí uvolněného, rovnoměrně rozloženého naprosto správně provedeného pohybu, namířený proti tomu, co nás kde bolí nebo by za čas mohlo.

Jsem ráda, že jsem se do nich pustila. Doplňují z lokálního hlediska to, o co se při pohybu celého těla stará chůze. Dnes ale lépe než dříve chápu, že ten, koho bolí krk či bedra, na chůzi moc nevěří. Já sice stále ano a vím samozřejmě proč, ale takhle – pořešené z obou konců současně – to každému ponechává možnost výběru.

Uživatelsky nejschůdnější bylo nahrát sestavy do Videoknihovny. V tuto chvíli jsou sice jen 4, v létě bych ale ráda zvládla ještě 3 a v příštím roce alespoň 4 – 5 dalších. Videoknihovně dosud vévodilo 20 hodinových on-line lekcí natočených za druhé vlny Covidu 19. Myslím ale, že mít si podle čeho procvičit celé tělo a souběžně s tím si „ošetřovat“ to, s čím má kdo momentálně a mnohdy dlouhodobě potíže, je vysloveně ku prospěchu věci.

Záleží ale na každém. Můžete využívat jako dosud jen on-line lekce (1.200 Kč/rok), nově jen sestavy (1.396 Kč/rok) nebo podle potřeby obojí současně ( 1.800 Kč/ rok). Tyto ceny budou platit bez ohledu na to, kolik toho do Videoknihovny ještě přibude. Její prodloužení v tom či onom rozsahu o každý další rok stojí a bude stát i nadále 600 Kč.

Možná si nedovedete představit, k čemu by Vám bylo věnovat se takhle dlouho jednomu cvičení. Jenomže napravit již fixovanou vadu držení těla, křivé nohy apod. je běh na dlouhé tratě. Vědět, že se lepším věku navzdory, je kromě toho něco úžasného. To ale trochu předbíhám. Rozhodnutí je na každém a záleží i na tom, jak opravdově se kdo do cvičení obuje.

Těm kteří si již pořídili Sestavu č. 1 pro kyčle-pánev-bedra, odečtu z ceny Videoknihovny částku, kterou za ni již zaplatili (175 Kč s novoroční slevou a 349 Kč později). Toto neplatí pro ty, kdo Sestavu č. 1 dostali v posledních měsících k Videoknihovně či workshopu jako bonus zdarma.

Koho zajímá spíše finta na správnou chůzi, kterou má smysl prozradit jen na workshopu, do konce prázdnin jsou vypsané tyto termíny:

Olomouc: 20. května a 27. června Náchod: 5. srpna

Praha: 27. května a 26. srpna Ostrava : 12. srpna

Brno: 29. července

Pokud s tím svým samohybem chcete něco dělat, napište mi prosím na e-mail chuzejelek@seznam.cz ve formátu:

Jméno, příjmení, telefon, město a název toho, co Vás zaujalo:

Videoknihovna on-line lekce/sestavy/obojí
jednotlivá sestava č. 1, 2, 3 nebo 4
Workshop Tajemství správné chůze (datum a místo konání)

Bude mi potěšením provázet na cestě ke zdokonalení svého těla a pohybu každého, kdo věří, že může být i lépe, nejen hůř.

Ať se Vám daří a krásné jarní dny ,

Olga Chválová

Ochrana osobních údajů – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

Předběžná korekce držení těla – ANO ČI NE?

Držení těla, Provoz Bez reakcí »

Led 242023

Workshop pro správnou chůzi v Náchodě

Letos poprvé budou mít Náchoďáci příležitost podívat se na zoubek správné chůzi u nich doma. Workshop pro správnou chůzi se koná 1. dubna od 10 do 18 hodin ve studiu Primafit naproti kinu Vesmír.

Nejprve se jako vždy podíváme na to, v čem je vtip správné chůze. Při tom se zjistí, v čem kdo dělá chyby, a vyzkoušíme si cviky, které slouží k jejich odstranění. Jelikož chůze je pohyb celého těla, nemůžeme nechat stranou ani držení těla a to, jak pracují paže a páteř. Tím se dostaneme ke cvikům, které pomáhají odstranit nedostatky i v těchto částech těla, spojené často již s určitými zdravotními potížemi.

Na workshopu je dost času, abychom si takto prošli celé tělo a opravdu důkladně ho procvičili. Vše se průběžně promítá i do chůze, která se workshopem vine jak červená nit.

A zde se můžete podívat, jakých výsledků je možné dosáhnout cvičením pro správnou chůzi, když se ví, jak na to.

Při cvičení O-A metodou se vše provádí uvolněně a lehce, takže cvičení zvládnou bez potíží i lidé vyššího věku a ti, kteří nemají zvláštní kondici.

Lidé 65+ nebo ti, kteří přijdou na workshop společně s někým dalším, mají slevu 20% z částky uvedené v záhlaví. Workshop je tedy vyjde na 1.592 Kč.

Na workshopu není více než 10 osob, takže je zaručeno, že každému z účastníků bude věnována náležitá pozornost.

V případě zájmu o účast na náchodském workshopu využijte prosím objednávkového formuláře zde: Workshop Tajemství správné chůze – Kocouří cviky (kocouricviky.cz)

Srdečně Vás zvu a v sobotu 1. dubna 2023 ve studiu Primafit v Náchodě se těším na viděnou.

PaedDr. Olga Chválová, CSc.

Jak to dopadá, když se neví, že běh je pokračování chůze

Chůze, Držení těla Bez reakcí »

Lis 162022

Padla jsem u jednoho mého vide na You tube na tuto reklamu na správnou běžeckou techniku

https://www.youtube.com/watch?v=bGgG7r2frnI

Autor tohoto videa u ní vyzdvihuje uvolněnost při běhu. Na propagaci – zřejmě své lektorské činnosti – šel ale přes staré osvědčené téma- DRŽENÍ TĚLA. A narazil. Přinejmenším u mě. Pokud jde o běh, který předvádí, klobouk dolů. Pokud jde o 90% toho, co je zde řečeno o držení těla, by to z mého pohledu byla maximálně dostatečná.

Proč?

Protože držení těla se dá, jak do zblba opakuji, ale je chyba, nastavovat pokyny jako „zasuň hlavu vzad“, „stůj na mírně pokrčených kolenou“, „stáhni zadeček dolů, ale ne hýžďovými svaly“ apod. Jak to pak dopadá, vidíte na tom, když takto nastavené „správné“ držení těla prezentuje schematicky na obrázku s osou, která neprochází též kolenními klouby. Pro srovnání jeho schéma a vzorové striktně vertikální držení těla z obrázku, který už znáte (prostřední silueta).

Mozek jednak neví, co přesně myslíme tím mírně, a my ostatně také ne. Jak málo nebo moc mírně je to akorát? A uměle nastavené držení těla není druhak totéž, jako když se držíme tak, jak odpovídá centrálnímu řízení vzpřímenosti každého jednotlivého člověka. Není přitom podstatné, nakolik má držení správné či chybné. Důležité je, že ukazuje skutečný stav věci a to, co případně je třeba zkorigovat.

V tom videu je však ještě jeden zajímavý moment. Ukazuje totiž, že tento pan instruktor, ale především ti, kdo ho školili a nevynechali pochopitelně ani otázku držení těla, nevědí nejspíše nic o tom, že mnohem důležitějším předpokladem technicky správného běhu než držení těla je správná chůze.

Když vyjde běh z ní, leccos v držení těla se srovná samo od sebe díky větší intenzitě pohybu a dýchání. To je mimochodem i případ tohoto mého klienta, který měl šílenou hrudní kyfózu, byl neuvěřitelně zkrácený a ztuhlý, po 2 až 3 letech, co pravidelně docházel na Kurzy pro správnou chůzi se to však zlepšilo do té míry, že když se potom dal na dálkové běhy, vyběhal se takto skvěle.

Proč si myslím, že lidé, kteří stojí za těmito kurzy běhu, si nejsou vědomi souvislosti mezi chůzí a během? Protože to, jak je zde předvedeno šlapání na místě, což vypovídá o tom, jak při chůzi pracují chodidla a kotníky, nemá se správnou chůzí příliš společného.

Nyní ještě porovnejme kyčelní šlapání na místě z videa s tím, co se děje se spodní částí nohy a celou dolní končetinou u stejného cviku při nácviku kotníkové chůze.

Je docela dobře možné, že pan instruktor chodí relativně správně. To, na co jsem byla nucena reagovat v tom videu, je důsledkem toho, když se do držení těla začnou montovat lidé, kteří mu příliš nerozumí jen proto, že to v dnešní tělovýchově patří takříkajíc k bontonu.

Když se v těle zablokuje pohyb

Krční páteř, Zajímavé kazuistiky Bez reakcí »

Zář 202022

Na sobotním semináři v Třeboni Chůze a bolesti zad jsem se setkala zatím s největší obětí posedlosti správným držením těla.

Proč posedlostí?

Za zdravotní se považují cvičení, která jsou koncipována podle nějakého uměle vytvořeného konceptu domněle správného držení těla – viz nastavování a fixování „správného“ postavení pánve – středu těla. Může se to ale týkat i postavení hlavy (zásuvka) či držení těla v hrudní části páteře. Společným jmenovatelem problémů, které to u někoho může vyvolat je to, že něco v držení těla chceme srovnat TEĎ HNED, tj. v rozporu se zásadou postupnosti a přiměřenosti zatěžování. Paradoxní je, že nejvíce na to může doplatí ten, kdo se příliš svědomitě řídí tím, co mu radí „odborníci“.

U mladé paní, která přišla na seminář v Třeboni, bylo zvláštní už to, jak chodila – krátké krůčky při přepadávání těla vpřed. U přenášení váhy při ukázce oscilací se nedopnulo ani jedno koleno. Nedokázala se tedy odtlačit do stoje a přenést váhu na druhou.

Na seminář ji přivedly zvláštní potíže zdánlivě neurologické povahy. Trpí jimi už několik let, neurologickým vyšetřením se však – naštěstí – nic nezjistilo. Potíže se objevují, když sedí. Nejen v práci, ale i když si sedne doma, nebo když například postává s dětmi na hřišti. Začnou tím, že ji přepadne pocit nudy. Po něm nastoupí pocit ospalosti, zvláštní pocit v očích a nakonec motání hlavy. Takže docela asi peklo.

Na semináři se jako obvykle začalo chůzí. Po pár cvicích pro chůzové nohy se objevilo, co jsem v životě neviděla – svaly v každé části dolních končetin ( na bérci a stehnech) -se jakoby zbláznily. Kroutily nohama při chůzi – každá jinak a v každé části jinak. To po další sérii cviků naštěstí pominulo.

Potom jsme se vsedě na židli věnovali jednotlivým částem těla – bedra a hlava. Při tom se ukázalo, že páteř je naprosto toporná – nereagovala na žádný pohyb. Povedlo se, až když jsme rozpohybovali krční páteř a uvolnili hlavu z úzkostlivého postavení vzadu.

Konec dobrý všechno dobré, přesto si neodpustím poznámku – co přestat s dokazováním mozku, jak jsme „chytří“, ale snažit se mu porozumět a začít ho respektovat?

Klikněte a označíte produkty

Co se zbavit se guláše v hlavě, pokud jde o správnou chůzi a držení těla?

Aktuality, Chůze, Držení těla Bez reakcí »

Zář 112022

Na včerejším workshopu pro správnou chůzi v Praze (10.9.2022) se sešla velmi homogenní skupina lidí středního věku. Žádné větší vady v držení těla, většinou chodci nebo běžci k pohledání. Společný problém – bolesti nohou.

Jinými slovy se ukázalo, že jen KVANTITA – množství kilometrů ujitých či uběhnutých za den či týden nestačí. Pokud člověk nechodí správně, i v tomto případě platí, že čím kdo zachází, tím také schází. Je třeba postarat se i o KVALITU chůze – to, jak chodíme.

A v tom už problémy a rozdíly byly.

Jedna paní, když se mluvilo o tom, proč je něco chyba a proč to je správně jinak, s lítostí pronesla: „Škoda, že se to dozvídám až teď“.

Na to se nedá odpovědět jinak, než že poznání se vyvíjí.

To, co vedlo k rozpoznání dvou základních typů chůze – nesprávné kyčelní a lidsky náležité kotníkové – rok 2015 – se ve cvičení O-A metodou dělá od jeho vzniku v roce 2004: rozpohybovat pohybem v přirozeném rytmu vše ztuhlé, odstranit nedostatky v přenášení váhy a zbavit se chyb v pohybu ve všech problémových částech těla.

Workshop je nenahraditelný v tom, že ukáže mozku, v čem spočívá přechod od své navyklé chůze k lidsky náležité a zaangažuje mozek, aby podpořil změnu chůzového stereotypu. Jeho jednotlivým účastníkům pak to, na čem by měli dále pracovat.

Když vyjdu z včerejšího workshopu – někdo na zděděném problému s nadměrnou hrudní kyfózou, někdo na topornosti držení těla, další vyrovnat se s negativními důsledky vážného úrazu pravé paže na chůzi, někdo jiný se zborcenou nožní klenbou a jiný s gulášem v hlavě z různých školení – paní fyzioterapeutka, která včera přišla mezi nás.

Tyto kazuistiky ukazují další podstatnou věc: neexistuje jeden univerzální recept pro všechny, jak se dát celkově do pořádku.

Narážím samozřejmě na představu, že tímto receptem je ošetření tzv. „středu těla“ – myšleno v oblasti bederní páteře. Střed těla může být univerzálním prvkem pouze v případě, že ho vztáhneme ke kyčelním kloubům. Odtud je rovněž možné ovlivnit postavení pánve potažmo bederní páteř, to důležité však je, že propojují spodní a horní část těla a držení těla s pohybem.

Univerzální, všeobecně platný, je rovněž cíl – správné držení těla a lidsky náležitá chůze. Za jimi oběma si však musí jít každý svou vlastní cestou.

Pozor na narušení normálního postoje!

Zajímavé kazuistiky Bez reakcí »

Zář 042022

Na brněnský workshop Tajemství správné chůze 20.11. přišla paní lehce přes 50, která má v obou kyčlích artrózu 3. stupně. Zvláštní u ní bylo, že při chůzi došlapovala na mírně pokrčená kolena a neuměla je zprvu dopnout ani při cvicích, které byly zaměřeny právě na to. Chůze na pokrčených kolenou je běžná u lidí, kteří jsou při chůzi nachýleni vpřed. Ona se však držela velmi dobře zpříma. Těžiště těla přepadávalo tedy vzad.

V průběhu workshopu se podařilo odstranit problém dopínání kolen i to, že se na nohy dokázala postavit již pevně. Když si uvědomila, že stojí a jde nyní jinak, takovým zvláštně nešťastným hlasem řekla, „ale na tajči nás učí ve stoji jakoby sedět“.

S poznámkami o tom, co se naučili na různých kurzech, seminářích apod. se ozvali další. Byl to i případ paní, která nebyla schopna se při chůzi uvolnit a nechat ji v sobě jen tak plynout, aby vůbec procítila, jak v ní probíhá. Byla zcela ovládnuta tím, co nazývám ŽÁBAMI NA PRAMENI – podvědomými vlivy, které naruší spontánní tvorbu pohybu..

Tajči je skvělé cvičení, pouze ale v případě, že u toho, kdo se mu věnuje, nezmění nic na tom, že základem veškerého pohybu je chůze. Kdo to má v sobě takto srovnané, po lekci tajči se postaví a odejde normálně. Vezme si z něj jen to, co v tomto cvičení představuje přidanou hodnotu – naprostá plynulost a provázanost pohybu celého těla. Pro tajči typický postoj tomu napomáhá tím, že sníží napětí svalstva v celém těle, takže pohyb zajišťují nejhlubší vrstvy svalstva.

Když v sobě nemáme upevněný základ přirozeného postoje a pohybu – a to na fyzické i psychické úrovni – snadno se pak stane co oné paní: že mozek vezme za bernou minci podnět, který tento základ takříkajíc přepíše.

Pro ilustraci fotky postoje ideálně přizpůsobeného chůzi a postoje, v němž se odehrává tajči.

Starší příspěvky

Kocouří cviky