Zář 202022
Na sobotním semináři v Třeboni Chůze a bolesti zad jsem se setkala zatím s největší obětí posedlosti správným držením těla.
Proč posedlostí?
Za zdravotní se považují cvičení, která jsou koncipována podle nějakého uměle vytvořeného konceptu domněle správného držení těla – viz nastavování a fixování „správného“ postavení pánve – středu těla. Může se to ale týkat i postavení hlavy (zásuvka) či držení těla v hrudní části páteře. Společným jmenovatelem problémů, které to u někoho může vyvolat je to, že něco v držení těla chceme srovnat TEĎ HNED, tj. v rozporu se zásadou postupnosti a přiměřenosti zatěžování. Paradoxní je, že nejvíce na to může doplatí ten, kdo se příliš svědomitě řídí tím, co mu radí „odborníci“.
U mladé paní, která přišla na seminář v Třeboni, bylo zvláštní už to, jak chodila – krátké krůčky při přepadávání těla vpřed. U přenášení váhy při ukázce oscilací se nedopnulo ani jedno koleno. Nedokázala se tedy odtlačit do stoje a přenést váhu na druhou.
Na seminář ji přivedly zvláštní potíže zdánlivě neurologické povahy. Trpí jimi už několik let, neurologickým vyšetřením se však – naštěstí – nic nezjistilo. Potíže se objevují, když sedí. Nejen v práci, ale i když si sedne doma, nebo když například postává s dětmi na hřišti. Začnou tím, že ji přepadne pocit nudy. Po něm nastoupí pocit ospalosti, zvláštní pocit v očích a nakonec motání hlavy. Takže docela asi peklo.
Na semináři se jako obvykle začalo chůzí. Po pár cvicích pro chůzové nohy se objevilo, co jsem v životě neviděla – svaly v každé části dolních končetin ( na bérci a stehnech) -se jakoby zbláznily. Kroutily nohama při chůzi – každá jinak a v každé části jinak. To po další sérii cviků naštěstí pominulo.
Potom jsme se vsedě na židli věnovali jednotlivým částem těla – bedra a hlava. Při tom se ukázalo, že páteř je naprosto toporná – nereagovala na žádný pohyb. Povedlo se, až když jsme rozpohybovali krční páteř a uvolnili hlavu z úzkostlivého postavení vzadu.
Konec dobrý všechno dobré, přesto si neodpustím poznámku – co přestat s dokazováním mozku, jak jsme „chytří“, ale snažit se mu porozumět a začít ho respektovat?