Na brněnský workshop Tajemství správné chůze 20.11. přišla paní lehce přes 50, která má v obou kyčlích artrózu 3. stupně. Zvláštní u ní bylo, že při chůzi došlapovala na mírně pokrčená kolena a neuměla je zprvu dopnout ani při cvicích, které byly zaměřeny právě na to. Chůze na pokrčených kolenou je běžná u lidí, kteří jsou při chůzi nachýleni vpřed. Ona se však držela velmi dobře zpříma. V průběhu workshopu se podařilo odstranit problém dopínání kolen i to, že se na nohy dokázala postavit již pevně.

Když si uvědomila, že stojí a jde nyní jinak, takovým zvláštně nešťastným hlasem řekla, „ale na tajči nás učí ve stoji jakoby sedět“.

S poznámkami o tom, co se naučili na různých kurzech, seminářích apod. se ozvali další. Byl to i případ paní, která nebyla schopna se při chůzi uvolnit a nechat ji v sobě jen tak plynout, aby vůbec procítila, jak v ní probíhá. Byla zcela ovládnuta tím, co nazývám ŽÁBAMI NA PRAMENI – podvědomými vlivy, které naruší spontánní tvorbu pohybu..

Tajči je skvělé cvičení, pouze ale v případě, že u toho, kdo se mu věnuje, nezmění nic na tom, že základem veškerého pohybu je chůze. Kdo to má v sobě takto srovnané, po lekci tajči se postaví a odejde normálně. Vezme si z něj jen to, co v tomto cvičení představuje přidanou hodnotu – naprostá plynulost a provázanost pohybu celého těla. Pro tajči typický snížený a více do prostoru rozložený postoj tomu napomáhá tím, že sníží napětí veškerého svalstva. Zajištění pohybu díky tomu prostoupí do nejhlubších, běžně nepožívaných vrstev svalstva.      

Když v sobě nemáme upevněný základ přirozeného postoje a pohybu – a to na fyzické i psychické úrovni – snadno se pak stane co oné paní: že mozek vezme za bernou minci podnět, který tento základ takříkajíc přepíše.

Pro ilustraci fotka postoje ideálně přizpůsobeného chůzi a postoje, v němž se odehrává tajči.

 

 

Tento příspěvek nemá zpochybnit cvičení tajči. Pouze upozorňuje na riziko nevhodného přenosu nějaké speciální dovednosti do běžného pohybu. Není přitom nijak obtížné tomu předejít.  Vyjít jakoby z lekce tajči tím, že se po jejím skončení provede několik kompenzačních cviků, jak je dnes již zcela běžné ve sportu.