K pochopení tohoto tajemství vás přivede odkaz níže na projekt Při chůzi netrpí kyčle ani kolena. Dozvíte se v něm, jaká je úloha paží, jak dochází k rotaci páteře, v čem spočívá koordinace chůzového pohybu a jakou roli v tom hraje hlava.

Při správné chůzi netrpí kyčle ani kolena (kocouricviky.cz)

Koordinaci při chůzi si obvykle představíme jako souhru střídavě protisměrného pohybu dolních a horních končetin. To je sice důležité, není to ale celá pravda. Při chůzi se můžeme totiž nejrůznějším způsobem nekoordinovaně klátit a jsou rovněž situace, kdy se paže do chůze nemohou zapojit – vedeme se s někým za ruku, neseme tašku nebo něco v obou rukou. Pohyb paží je omezen i při chůzi do kopce a s kopce. Jinými slovy – při chůzi můžeme spoléhat jen na to, zda je dobře je zkoordinován pohyb dolních končetin.

A to není snadné už proto, že každá z nich pracuje v každém okamžiku chůzového pohybu odlišně – stojná tělo podpírá a má vliv na to, jak se držíme – výkročná určuje, jakým způsobem došlápneme a jak dobře využijeme setrvačnosti dopředného pohybu celého těla. Své si při tom řekne při každém kroku i rovnovážná funkce, a proto je chůze velmi pevně fixovaný stereotyp.

To, zda každý krok přinese ze zdravotního hlediska nejdůležitější účinek chůze – odlehčení celého těla od své vlastní váhy – závisí na koordinaci činnosti dolních končetin. Správné zapojení paží antigravitační účinek činnosti dolních končetin samozřejmě podpoří a zvýrazní. Souhru dolních končetin při chůzi však nenahradí. Při chůzi jako nejsložitějším a nejkomplexnějším pohybu celého těla závisí vše na zlomcích sekund, úhlových stupňů a milimetrů, které nikdy nejsme s to zakomponovat do pohybu vědomě.

Jediné. co pro zlepšení chůze můžeme udělat, je vyhodit rutinně probíhající takříkajíc ze sedla i oddělit zrno od plev. Tento účel plní porovnání rozdílu ve fyzickém vjemu mezi svojí aktuální, zpravidla kyčelní chůzí a lidsky náležitou chůzí kotníkovou. „Ochutnávka“ kotníkové chůze poskytne mozku pravidla, která mu umožní řídit chůzi nejen jako pohyb vpřed – to je to, co umí každý – ale již s ohledem na faktor gravitace a její negativní vliv na vzpřímený organismus.

Váha celého těla doléhá v klidu nejvíce na chodidla a svalstvo plosek nohou – jedny z nejmenších svalů v našem těle. Přesto právě ony jsou jediné, které nás mohou před gravitací chránit – udržovat každým krokem plnou tělesnou výšku a tím i správné držení těla. Předpokladem ovšem je, že svalstvo plosky nohy obou dolních končetin se projeví svým antigravitačním potenciálem společně v jediném okamžiku. Díky tomu získá časem specifickou, tj. „chůzovou“ zdatnost. Moment koordinace celkem jasně naznačuje, že ji nezískáme tím, když se budeme učit chodit „správně“ nepřirozeně zpomaleným došlapováním, ale pouze při zachování přirozené dynamiky chůzového pohybu, při němž rozhodující úlohu hrají síly, které posouvají celé tělo o krok vpřed.

Když je splněn koordinační předpoklad správné chůze vázaný na dolní končetiny, dojde k synergickému efektu svalstva v podélné ose těla od nohou až k hlavě. Svaly plosek nohou nezůstanou tak na odlehčení těla od vlastní váhy samy – jsou jen dirigentem, který vyšle impulz k zapojení všech ostatních.

Zlepšení chůze nelze samozřejmě oddělit od nápravy škod, které na pohybovém aparátu nadělala léta, kdy jsme nechodili správně a nekompenzovali chůzí jako základním pohybem negativní účinky gravitace i nevhodného způsobu života na držení těla. Správné držení těla, na nějž často spoléháme, je ryze statický jev a samo o sobě správnou chůzi nezajistí. Koordinaci dolních končetin při chůzi je možné rozvinout jen pohybem. Nikoli přímo chůzí, která je nesprávnými pohybovými návyky „prolezlá“ skrz naskrz, ale cvičením, v němž je vše vztaženo k chůzi – CVIČENÍM PRO SPRÁVNOU CHŮZI.

Účinky tohoto cvičení vidíte na paní Vlaďce, jíž je dnes 73 let. Na cvičení začala chodit před zhruba deseti lety kvůli vážným potížím s krční páteří a dalším, které se postupně nabalily na ztuhlost v celé horní části těla.

• 

• 

• 

Nutno dodat, že jsme necvičili jinak než O-A metodou®. Neboli cvičením, v němž je jeho Antigravitační moment zkoordinován s jeho momentem uvolňovacím – Oscilačním. ´Spojený účinek těchto dvou momentů vidíte u paní Vlaďky jak na uvolnění svalů v horní části těla, tak na klidovém postoji, dnes dokonale přizpůsobeném chůzi.