Volný termín pro přidání workshopu byl v mém pracovně-osobním programu již jen 16. dubna – den, na který letos připadá  Bílá sobota. 

Bílá sobota se v křesťanské tradici odehrává ve znamení příprav na Boží hod velikonoční – uklízení, pečení, vaření, pletení pomlázek a barvení vajíček, aby bylo vše připraveno na Boží hod velikonoční. V naší moderní, z větší části ateistické společnosti, jsou velikonoční svátky vítány většinou už jen jako příležitostí k prodloužení víkendu nebo uznávány nejvýše v souladu s pohanskou tradicí jen jako svátky jara.  

I my si ve svém těle a mysli potřebujeme však tak trochu uklidit. Zbavit se všeho, co je v nás narušeno a někdy i poškozeno proto, že nám zatím neseplo, co pro člověka jako vzpřímenou bytost znamená držet se zpříma a chodit pouze po dvou, ačkoli pro naši mysl je gravitace od dob Isaaca Newtona něčím naprosto samozřejmým. 

V tělovýchově se tradičně bráníme gravitaci prostřednictvím péče o správné držení těla. Má to svoji logiku – rovnoměrné zatížení kloubů – ale také jeden velký háček.

Když vše podřídíme tomu, jak se máme držet v klidu, potlačíme to, jak jedině mohou svaly fungovat správně při pohybu. Chtě nechtě položíme totiž důraz na zpevnění páteře – dnes hlavně tzv. středu těla – to znamená symetrickou aktivitu svalstva – stejnou na pravé i levé straně páteře a celého těla. V klidovém postoji, který je zjištěn tzv. posturální funkcí OK.  Při pohybu se to však musí v centrálním nervovém systému přepnout z posturální funkce na funkci hybnou a napětí jednotlivých svalů se musí nastavit tak, jak odpovídá pohybu, který se právě chystáme udělat. A to je jiné nejen ve vztahu k intenzitě téhož pohybu – viz například rozdíly ve startovní poloze v atletice při běhu – ale i pohyb od pohybu.

Přílišným, přesněji řečeno chybně položeným důrazem na držení těla se tyto řídicí procesy naruší. Nemůžeme se pak divit, že se svaly podél páteře neuvolní k tomu, aby při chůzi jako pohybu velmi nízké intenzity mohly z nohou až po hlavu protékat rotační (fakticky torzní) impulzy, které ve všech kloubech v podélné ose těla nad sebou udržují  kloubní volnost potřebou k tomu, aby se při každém kroku mohla aktualizovat antigravitační komponenta složka správného držení těla, díky níž může tělo při pohybu pružit.  

Takže jsme zpět u správného držení. Podle mých zjištění -viz paní Vlaďka – jím je takové, které je v souladu s hybnou funkcí – neurologické hledisko – a s chůzí fyzicky a funkčně – kineziologické hledisko. 

Obrázky níže naznačují, že stále méně jasno je i v otázce držení těla.

Obr. č. 1 a 2                                Obr. č. 3                                    Obr. č. 4 a 5

 Na prvních dvou je znázorněna klasická, striktně vertikální představa správného držení podle biomechanické osy těla.

Na třetím obrázku můžete pozorovat nejnovější, současnou představu správného držení, u něhož je cvičením uměle zvýšen sklon pánve tak, aby hlava vytahovala vůči ní hlavu šikmo vzhůru vzad. Toto držení neutralizuje axiální tlak na páteř. Celkový postoj je však také vertikální.

Oba předchozí typy držení se zásadně liší od držení paní Vlaďky na fotografii v oranžovém tričku. Její držení těla z této doby bylo takto zformováno cvičením pro správnou chůzi. Můžeme ho navíc porovnat s tím, jak se u ní vyvíjelo v průběhu života a posoudit jeho korekční a zdravotní účinek.

Držení těla muže na posledním obrázku se stejně jako u paní Vlaďky liší od prvních dvou  typů držení postavením dolních končetin v náklonu vpřed – připravenost celého těla i nervového systému k pohybu, jímž je chůze vpřed jako základní pohyb lidsky vzpřímeného organismu. 

Zohlednění pohybové hlediska v držení těla vyvrací tak axiom  o tříbodové opoře nohy při „správném“  držení těla v klidovém postoji a rovnoměrném rozložení váhy na chodidlech. U vertikálního držení je tento axiom dodržen, platí však pouze pro něj.    

Při skutečně správném držení těla je váha na přední části chodidel a pata odlehčena. Stabilitu v tomto principiálně nerovnovážném postoji udržuje tah hlavy šikmo vzhůru vzad podobně jako u dívky v oranžovém bodýčku, avšak při sklonu pánve a hloubce bederní lordózy, které odpovídají striktně vertikálnímu postoji.