Na včerejším workshopu pro správnou chůzi v Praze (10.9.2022) se sešla velmi homogenní skupina lidí středního věku. Žádné větší vady v držení těla, většinou chodci nebo běžci k pohledání. Společný problém – bolesti nohou.
Jinými slovy se ukázalo, že jen KVANTITA – množství kilometrů ujitých či uběhnutých za den či týden nestačí. Pokud člověk nechodí správně, i v tomto případě platí, že čím kdo zachází, tím také schází. Je třeba postarat se i o KVALITU chůze – to, jak chodíme.
A v tom už problémy a rozdíly byly.
Jedna paní, když se mluvilo o tom, proč je něco chyba a proč to je správně jinak, s lítostí pronesla: „Škoda, že se to dozvídám až teď“.
Na to se nedá odpovědět jinak, než že poznání se vyvíjí.
To, co vedlo k rozpoznání dvou základních typů chůze – nesprávné kyčelní a lidsky náležité kotníkové – rok 2015 – se ve cvičení O-A metodou dělá od jeho vzniku v roce 2004: rozpohybovat pohybem v přirozeném rytmu vše ztuhlé, odstranit nedostatky v přenášení váhy a zbavit se chyb v pohybu ve všech problémových částech těla.
Workshop je nenahraditelný v tom, že ukáže mozku, v čem spočívá přechod od své navyklé chůze k lidsky náležité a zaangažuje mozek, aby podpořil změnu chůzového stereotypu. Jeho jednotlivým účastníkům pak to, na čem by měli dále pracovat.
Když vyjdu z včerejšího workshopu – někdo na zděděném problému s nadměrnou hrudní kyfózou, někdo na topornosti držení těla, další vyrovnat se s negativními důsledky vážného úrazu pravé paže na chůzi, někdo jiný se zborcenou nožní klenbou a jiný s gulášem v hlavě z různých školení – paní fyzioterapeutka, která včera přišla mezi nás.
Tyto kazuistiky ukazují další podstatnou věc: neexistuje jeden univerzální recept pro všechny, jak se dát celkově do pořádku.
Narážím samozřejmě na představu, že tímto receptem je ošetření tzv. „středu těla“ – myšleno v oblasti bederní páteře. Střed těla může být univerzálním prvkem pouze v případě, že ho vztáhneme ke kyčelním kloubům. Odtud je rovněž možné ovlivnit postavení pánve potažmo bederní páteř, to důležité však je, že propojují spodní a horní část těla a držení těla s pohybem.
Univerzální, všeobecně platný, je rovněž cíl – správné držení těla a lidsky náležitá chůze. Za jimi oběma si však musí jít každý svou vlastní cestou.
